Vše o plavání s dětmi s Evou Kiedroňovou + naše zkušenost
Sandra, 12 prosince, 2020
Už od chvíle, co se Elen narodila, jsem měla strach, že nebudu vědět, kdy jsou ty hlavní milníky a jak jim napomáhat. Kdy se má začít plazit? Kdy si má sedat? Kdy ji mám dát očkovat a čím ji vůbec očkovat? Váhala jsem ale i nad možná banalitami, jako je například to, kdy jí můžu dát první jídlo. Naštěstí jsem zjistila, že nejenom, že mi všechny otázky zodpoví dětský pediatr, ale ještě vás na ně pravidelně upozorňuje při preventivních prohlídkách, které jsou za začátku každý měsíc. A co neví pediatr, ví zaručeně internet nebo zkušenější kamarádka. A věřte nevěřte, podle mě i ten instinkt tady hraje roli. Takže žádný stres!
A dnes se (snad) můžete spolehnout i na mě. Připravila jsem pro vás kompletní „průvodce“ prvními příkrmy, první lžičkou. V článku jsou krom obecných informací i zodpovězené nejčastější otázky a problematika, která před zavedením příkrmů zajímaly mě.
Na konci článku najdete také odpovědi na vaše otázky z Instagramu. Dost mi s nimi pomohla značka BABYBIO, se kterými jsem navázala spolupráci. Moc se mi líbí jejich filozofie – a to jak kvalita potravin, tak jejich citlivý přístup. S Elen jsme nejdřív dostaly balíček na odzkoušení, než jsme si „plácli“. A vzhledem k tomu, že Elen zjevně chutnají (soudě dle toho, že jí jídlo leze i ušima, a to někdy fakt doslova :D), ráda vám o nich později řeknu víc. Každopádně moc tímto děkuji za pomoc, díky které budeme mít informace opravdu ucelené.
S článkem mi taky hodně pomohla Mgr. Eliška Pivrncová, která je jak nutriční specialista, laktační poradce, tak maminka tří dětí. Link na její IG – https://www.instagram.com/eliskapivrncova/. (Mimochodem, pokud si v něčem nejste jistí nebo máte specifický problém, tak určitě doporučuji se na ni obrátit a domluvit se na konzutlace).
Plus na webu kojení.net je docela hezký text, kde máte různé rady – jak dítě posadit, jak mu dávat lžičku apod. Ale i jak na skladování potravin. Je to tam vypsané asi až do 2 let dítěte, takže se z toho dá čerpat. Přijde mi zbytečné to sem celé kopírovat, ale pokud vás to víc zajímá, doporučuji si přečíst: http://www.kojeni.net/zavadeni-prikrmu.html Jediné, na co upozorňují – text je z roku 2013, od té doby se už mohou různé názory lišit (viz to, kdy s jídlem začít). Ale i tak se tam dají načerpat dost zajímavé tipy a doporučení.
Když jsem zjišťovala, kdy začít s příkrmy, informace byly poměrně rozporuplné. Pediatrička nám řekla, ať začneme v šestém měsíci, na internetu jsem četla různé názory doporučující čtvrtý měsíc a vždy tam bylo ještě spousta otazníků, na kterých to záviselo. Například jestli je dítě plně kojené, kolik váží, jestli už jeví zájem o jídlo apod. Byly tam i strašáci, kteří upozorňovali, že když začnete s příkrmy moc brzy, dítě začne odmítat mléko a tak dále a tak dále.
Ze začátku jsem z toho byla naštvaná – proč někde proboha není jasná odpověď? A mám to vůbec řešit nebo to je jedno? Ale vzhledem k tomu, že už vývoj dítěte je důležitý nejenom pro jeho aktuální stav, ale dává mu pilíře i do budoucna, nechci nic podcenit. Víc si o tom „přístupu/názoru“ můžete přečíst taky tady: https://www.emimino.cz/clanky/imunita-ziskana-v-detstvi-pilir-pro-zdravi/
Krom toho si představte – za 1. rok života dítě nabere 3x větší hmotnost a získá 90% celkové hmotnosti mozku. Ta role jídla je tedy opravdu důležitá.
Nakonec jsem usoudila, že bude nejlepší si opravdu přečíst něco od odborníka, který se řídí aktuálními informacemi, nikoliv zastaralými názory a praktikami. Dřív se totiž dokonce doporučovala, abyste plně kojily až do 8. měsíce. Narazila jsem na pana profesora Krejska – imunologa, který se zabývá přímo střevní mikroflorou.
V jednom z jeho článků (odkaz přikládám https://tixpdf.com/vyvoj-individualni-imunitni-reaktivity-kojence-a-batolete-mo.html) se vyjadřuje nejen k zavádění stravy, ale i k tomu, jak dlouho je potřeba kojit (ale tomu se tu věnovat nechci).
Kousek cituji:
„Vyšly velké studie, které prokázaly, že zařazovat pevnou stravu až po 8. měsíci je úplně špatně. Děti, které byly výlučně kojeny, a které neměly zařazenu pevnou potravu včas, tak se staly náchylné k alergickým nemocem, k imunopatologiím, a tento obrázek ukazuje tedy nový současný vědecký názor, který říká: mezi 4. a 6. měsícem se otvírá tzv. tolerizační okno, kdy to dítě musí být exponováno v potravě těm dalším podnětům, který bude exponováno po zbytek života, aby se nastavila slizniční imunita směrem k toleranci, a byla pozitivně modulována také systémová imunita. Je to velmi důležitá informace, prosím předávejte ji dál.“
Po konzultaci s Eliškou jsem totiž také zjistila, že ono to doopravdy tak snadné není a vše je tak ohromně individuální (zda kojíte, jste na UM, neprospívá jak má atd atd), že zkrátka není možné dát na tohle jasnou odpověď.
Z toho a dalších článků jsem usoudila, že ideální doba je mezi 4.-6. měsíce (s tím, že před 4 měsícem se to nedoporučuje z důvodu, že sliznice trávícího traktu není po imunologické stránce ještě vyzrálá a hrozilo by tak riziko imunologické přecitlivělosti. A do 6. z toho důvodu, že se v tomto období vyčerpají zásoby železa a mateřské mléko na doplnění nestačí. Stejně tak chybí zinek).
Pak už je jen na vás a vaší individuální situaci, kdy se do toho pustíte a kdy usoudíte, že je ten správný čas. Věřím, že tady bude vaše intuici fungovat stejně dobře, jako při všech ostatních rozhodnutí, které jste doposud dělaly.
Když mě občas přepadne panika, že doma nemám ani napařovací hrnec (říká se mu tak?) a ani jídelní židličku, uklidňuji se tím, že moje máma, babička, prababička, to taky neměly a stejně jsem tu. Živá a zdravá. Takže některé z následujících tipů jsou spíš takové na eňo ňuňo přikrmování 🙂
parní vařič – v dnešní době jsou už parádní vychytávky. Existují hrnce, ve kterém jídlo děláte párou (nejlepší způsob kvůli živinám) a následně to v něm i rozmixujete. Vizuálně se mi moc líbí ten od BAEBA (ale trochu si připlatíte). Střední cesta jsou nějaké od Philip a pokud chcete ušetřit a mít něco, co využijete pak i pro sebe, tak jsem dostala tip na : gallet galcu 962 . Já to dělala dva měsíce normálně v sítku nad hrncem s vodou a pak to přes to sítko i rozmačkala. Nicméně po cca 2 měsících (článek postupně aktualizuji), jsem si nakonec pořídila ve slevě Twistshake 6v1 a jsem nadšená – je v něm napařovač, mixér, ohřívá to, udrží to suroviny teplé, sterilizuje..
nádobí – co naopak vidím jako nutné, je mít pro miminko vlastní nádobí. Kvůli hygieně. My máme od Liewood sadu – hrnek, misky, lžička
mytí nádobí – existují různé šetrné mycí prostředky. Například Sauvinex má přímo dezinfekční gel pro čištění lahví a dudlíků. Ideální i na hračky a nádobí. Viděla jsem ale nějaké dětské „čističe“ i v DM.
bryndáček – máme krásný silikovaný od Liewood
židlička – je určitě super, když máte pro mimi židličku, protože poloha krmení je důležitá. My židličku zatím nemáme, tak to řešíme posazováním do BabyBjorn. Ale – kdybych si volila, tak jdu do nějaké, která s miminkem může růst. Fajn jsou například od Stokke. Měla by nám ji půjčit kamarádka, tak snad. V tom houpátku je to docela náročný. El se pořád mele.
misky na zamrazení – ze začátku toho sní miminko málo + je fajn mít něco přípravené, abyste nemusely opravdu vařit každý den. Existují různé kelímky, silikonová tvořítka. Já nakonec zvolila ten silikon a koupila jsem od NUK mrazící formičku. Jinak obecně se doporučuje je spotřebovat do měsíce max.
Obecně se doporučuje začínat zeleninou. Upřímně nevím, zda z důvodu „zdravotního“ nebo spíš „chuťového“. Ale sázela bych tak trochu na oboje. Některé maminky mi psaly, že by třeba nezačínaly mrkví, protože byla pro jejich miminko hůře stravitelná. Naopak poměrně dost jich doporučovala cuketu s ohledem na vodnatou konzistenci. Druhý důvod – chuť. Ta je taky poměrně prostá. Čím sladší zelenina, tím spíš to mimču zachutná. Ale přitom není tak sladká jako ovoce. Protože jakmile začnete ovocem, které je moc sladké, možná by vám dítě pak zeleninu nechtělo jíst.
My začínali s batátou. Přišla nám to jako zlatá střední cesta na první jídlo – je to zelenina, ale zároveň je sladší, takže jí to hned od začátku nezprotivíme. 🙂 Na webu BABYBIO je uvedený seznam zeleniny a je rozřazen podle měsíců, kdy je ideální jakou zeleninu dát. A to včetně popisu, k čemu je jaká zelenina dobrá. Tak doporučuji se podívat: https://babybio.cz/zaciname-se-zeleninovymi-prikrmy/
Dále platí pravidlo, že začínáte s jednosložkovým jídlem. Tzn. vždy jen jedna potravina – například u nás ta batáta. Tu dáváte miminku cca 3-4 dny ideálně v době oběda. Ze začátku se bavíme jen o lžičce, dvou a postupně přidáváme. Po těch čtyřech dnech je dobré zkusit zase na další čtyři dny jinou potravinu. Důvod je prostý – zjistíte tak případné alergie.
Co se týká teploty – má to být spíš vlažné než moc teplé. Co je akorát pro vás, může být pro mimi už třeba příliš horké.
Pokud nevíte, jakou zeleninu, tak na začátek se doporučují dobře stravitelné s nasládlou chutí jako:
Pak postupně můžeme přidávat
S Eliškou jsem konzultovala, jaké pořadí se ideálně doporučuje. Doporučila mi pořadí zelenina, maso, ryby, vajíčka. „To vytvoří takový masozeleninový, rybozeleninový nebo vajíčkozeleninový příkrm, což je pak obědový základ. No a pak pokračovat – obiloviny, ovoce, mléčné výrobky a luštěniny. Záleží i na sezónovosti. U mě měly děti v prvním měsíci příkrmů už broskve a švestky, protože jsme měli úžasnou úrodu a tohle jsem jim prostě musela dát ochutnat. Je to ale opět individuální a vždy je nejdůležitější se dostat na pestrou stravu, jestli se popoženou ovoce nebo mléčné výrobky dříve mi vůbec nevadí.“
Ovoce se doporučuje přidat například po týdnu – dvou. U ovoce začínáme jablíčkem a hruškou. Pak přidáváme ostatní druhy ovoce. Je dobře řídit se tím, jaké ovoce roste u nás, to je v jídelníčku vždy přirozenější – meruňky, broskve, poté sušené švestky, borůvky, jahody, poté teprve bych zařazovala exotiku jako banány, fíky, mango apod.
K tomu ještě přidávám – některé děti mají po ovoci energie na rozdávání, proto si to zkuste vypozorovat a třeba ho nedávat před spaním. Já dávám spíš dopoledne nebo jako svačinku po obědě.
Jakmile si dítě osvojí tyto chutě a zažívání si zvykne na kombinaci příkrmu a mléka, pak je čas začít obohacovat jídelníček o maso (především zase kvůli železu. I proto je fajn s ním začít co nejdříve) a ryby, opět od těch jednodušších kombinací ke složitějším.
S kaší je to trochu oříšek. Nejdřív jsem ji zatracovala a říkala si, že je jen na zaplácnutí žaludku. Ale Eliška mi vysvětlila, jak to s nimi je a jak mohou být pro některé děti důležitou složkou.
A co třeba takové vajíčko?
„Když si vezmeme, jaké množství je dítě při zavádění příkrmů schopné sníst a co vše by příkrm měl splňovat, tak žloutek patří mezi skvělé potraviny. Obsahuje tuky (množství omega 3 mastných kyselin záleží často na krmivu) i železo. Co se železa týče, vypadá to, že bílek snižuje využitelnost železa, proto pokud je přidání vajíčka do příkrmu za účelem zvýšení železa, doporučila bych přidat pouze žloutek. Pokud jde o vytrénování imunologické tolerance, doporučují se vajíčka celá, tedy jak žloutek, tak bílek. Jestli preferovat celá vajíčka nebo z počátku jen žloutek se odvíjí od celkové stravy – zda jsou už masové příkrmy a zda je dítě kojené nebo na UM. Frekvence se odvíjí od ostatních živočišných produktů – ryby 2x týdně, maso 4-5x týdně, vajíčko 1-2x týdně pokud se bavíme o dětech do jednoho roku. Obecně bych zařadila zprvu párkrát žloutek a pokračovala s občasným zařazením bílku.“
Tady by vám mohl pomoci tento orientační plánek právě od BABYBIO:
S příkrmy jsme začínali v 5 měsíci. To jen, abyste si mohli udělat lepší představu.
1.-4. DEN – BATÁTA
Příkrmy se doporučují zavádět do doby oběda. Mimi by mělo být v dobrý náladě. A vlastně i vy 🙂 Elen většinou v poledne kojím kolem 11:30, to mi přišlo jako ideální čas. Jak už jsem psala – my začínali s batátou.
Nejdřív jsem ji uvařila na páře. V klasickém hrnci. Rozhodla jsem se, že zeleninu nebudu mixovat, ale propasíruji ji přes sítko (klasické na špagety). A to z toho důvodu, aby to nebyla úplně vodnatá kaše, ale mělo to droboulinké kousíčky a malá si tak zvykala na strukturu a trochu „kousala“. Do té jsem přidala dvě kapky olivového oleje a trošku vody z vaření, aby se to malé lépe trávilo.
Další tři dny jsme s batátou pokračovaly. Rozmrazovala jsem si vždy kostičku z NUK mrazítka (viz info výše) nad párou. Případně když si vzpomenete den předem, doporučuji dát do ledničky a nechat rozmrznout tam. Někde jsem četla, že byste neměli nechávat jídlo rozmrazovat mimo lednici kvůli bakteriím.
5.-8. DEN – PASTIŇÁK
(https://babybio.cz/produkt/zeleninovy-prikrm-pastinak/)
Když se ukázalo, že batáta je nejen dobrá, ale malá na ni dobře reaguje, přešli jsme na další druh – pastinák. Což je něco jako mrkev. Jeli jsme na chatu, tak jsem s sebou vzala rovnou skleničky od BABYBIO. Což mimochodem na začátek obecně doporučuji – přeci jen dáváte jen pár lžiček..
Občas se setkám s názory, že kdo dává skleničky, šidí svoje dítě nebo je líný. Tak taková malá vsuvka:
Není pravda, že když koupíte hotový příkrm, děláte něco špatně nebo dítě šidíte. Naopak. Ty regulace jsou v oblasti výživy miminek dost přísné a když zvolíte dobrého dodavatele, můžete dítěti občas poskytnou kvalitnější jídlo než jste třeba schopní zajistit doma vařením (samozřejmě je to ale individuální a záleží na každém). My zvolili právě BABYBIO, protože u nich je pravidelně kontrolována ekologická farma, ze které konkrétní zelenina pochází. Každá surovina na vstupu do výroby, stejně jako výsledný produkt, jsou testovány a jejich kvalita je potvrzena certifikáty. Všechny příkrmy BABYBIO jsou připraveny v páře. A po jejich uvaření nejsou do příkrmů dodávány žádné chemické konzervační látky. Plus je tam už i panenský olej.
Skleničky jsou na začátek pro miminko velké – fakt dáváte většinou pár lžiček. Takže jsem jen potřebné množství dala do mističky a opět – ohřála nad párou.
9.-12. DEN – MRKEV S DÝNÍ
(https://babybio.cz/produkt/zeleninovy-prikrm-mrkev-dyne/)
Elen na to reagovala moc dobře, i když jsem z té mrkve měla trochu strach. Ale nepřišlo mi, že by měla pak nějaké problémy. Nicméně jsem ráda, že jsme ji zařadili raději až později.
13.-15. DEN – BRAMBORY SE ŠPENÁTEM
(https://babybio.cz/produkt/zeleninovy-prikrm-brambory-se-spenatem/)
Eli příkrm sice chutnal, ale měla jsem pocit, že trochu hůř reaguje na špenát. Ve smyslu zažívání. Tak jsem po třech dnech zkusila přejít na něco jiného, abych si to ověřila. Zatím je to dva dny od „vysazení“, tak ještě nemohu udělat závěr.
16. DEN – BATÁTA
(https://babybio.cz/produkt/zeleninovy-prikrm-sladke-brambory/)
Postupně začneme zeleninu více míchat. Například:
A následně do toho přidáme i maso a ryby. Plus ovoce jako dezert. Ovoce jsem zařadila po cca 3 týdnech. A po cca měsíci jsem začala přidávat i žloutek (to bylo Elen 6 měsíců a 2 týdny)
V případě Babybio je to skutečně o surovinách. Příprava se totiž nijak neliší od přípravy domácí, suroviny se povaří krátce v páře, rozmixují a ve skleničkách (nebo jiných typech obalů) se pouze pasterizují (zavařují). Hlavní rozdíl v chuti bývá skutečně díky surovinám, které leckdy na našem trhu není úplně jednoduché sehnat. Výrobce výživy Babybio sídlí na jihozápadu Francie a naprostou většinu surovin nakupuje právě na místních bio farmách – je to oblast, odkud pochází světoznámé víno Bordeaux, představte si, že stejně sluníčka získají i jablíčka do příkrmů… 🙂
Mirkovlnná trouba ničí některé živiny, je to škoda. Doporučujeme určitě ohřívat ve vodní lázni nebo v páře, některé maminky mají i speciální přístoje na ohřev kojeneckého jídla.
(Našla jsem například tohle. Vypadá to dobře i na cesty: https://www.ondalek.cz/lovi-ohrivac-lahvi-bily/?gclid=Cj0KCQjws_r0BRCwARIsAMxfDRjNwI8QQjv4TQf71hj9TN5GbCS0YZalq1c8oPz1-FGmxAlHcVhSqY8aAsEnEALw_wcB)
Řídíme se radami francouzských pediatrů a výživových poradců, je to takový západní trend, který na našem „tradičním“ českém trhu zápasí s doporučením mléko a kaše. Ale například naše pediatrička už také doporučuje příkrmy dříve než kaše. Je to hodně individuální. V zájmu zdravých stravovacích návyků především do budoucna je určitě vhodnější s kašemi počkat (pokud to tak dítěti vyhovuje).
Ideálně nasládlá (přirozenější přechod z chuti mateřského mléka) a „bezproblémová“ – mrkev u některých dětí staví, hrášek a brokolice může nadýmat, pokud má miminko citlivější zažívání, může se i pár lžiček příkrmu projevit. Na druhou stranu je důležité postupně do jídelníčku nasadit vše, většinou jde o to, aby si trávicí systém postupně zvykal. Nikdo asi nechce, aby jeho dítě bylo schopno dlouhodobě konzumovat pouze 2 druhy ovoce a 2 druhy zeleniny… Když maminka vidí, že něco nesedlo, měla by zkusit tu samou surovinu za týden nebo za dva znovu. Případně v kombinaci s nějakou surovinou, která je již u miminka oblíbená. Většinou to nakonec jde, jen to chce trpělivost 🙂
Zde hodně záleží na kvalitě kohoutkové vody. Někdo má velmi dobrou, s vyváženým poměrem minerálů, někdo ne. Výrobce doporučuje konkrétní mineralizaci vody pro přípravu kojeneckého mléka, když jsme hodnoty porovnali s hodnotami vod dostupných v ČR, nejblíže byla neperlivá Aquila, ale ta obyčejná, ne kojenecká (zajímavé, že ? 🙂 – obecně pro přípravu příkrmů bych však velký rozdíl nehledala. Pokud nemá maminka kohoutkovou vodu vyloženě chuťově nedobrou, pak vzhledem k převaření případně vaření v páře určitě mineralizaci řešit nemusí 🙂
Ano, i průjmem, po některých surovinách se může objevit lehké osypání na různých místech těla, které by mělo samo během 2-3 dnů zmizet. Veškeré reakce jsou velmi individuální – od dětí, které se během týdne rozjí tak, že zvládnou celou skleničku zeleninky k obědu, až po děti, které odmítají vše a mícháme pak lžičku příkrmu s mlékem do lahvičky (i to je dobrý způsob, pokud dítě vyložené domítá jinou stravu než mléko, které ho ale třeba v 6 měsících již nedokáže dostatčeně zasytit). Pokud jsou příkrmy čisté a z dobrých surovin, negativní reakce by měly být minimální. Každý trávicí systém si ale musí na změnu zvyknout a pro miminko je to velká změna – poprvé dostává něco jiného než mléko, které příroda vyvinula přesně tak, aby mu vyhovovalo. Trpělivost a klid 🙂 Ze zkušenosti říkám, že tak během 2 týdnů by se mělo zažívání srovnat. Pokud ne, zkusila bych pátrat, čím to je, jaká surovina, nebo zda nemám podezření na nějakou potravinovou intoleranci.
Osobně nemám zkušenost, ale slyšela jsem od několika maminek, že mrkev staví. V souvislosti s tím asi může nastat i nepříjemné nadýmání. Proto bych s mrkví raději nezačínala, a počkala s ní až po jemnějších surovinách (případně zkusit naši kombinaci s dýní).
BLW je naprosto skvělá metoda. A to z mnoha důvodů – učí miminko poznávat jídlo, jak vypadá, jakou má konzistenci, osvojuje si techniku krmení rukama, vybírá si, co sní, a v neposlední řadě – maminka má čas se najíst sama, než se miminko „popere“ s talířkem připravených kousků.
Na druhou stranu má určitě i své limity – jednak by dítě mělo stabilně samostatně vzpřímeně sedět (moje osobní bezpečností doporučení, dítěti v pololeže v sedátku bych kousky jídla do ruky nedávala, nemá možnost v předklonu jednoduše kousek vyplivnout, pokud si s ním v pusince neporadí) a to ne každé dítě v 6 měsících dovede. Některé děti si s jídlem hrají, ochutnávají, padá jim na zem, různě ho mačkají, ale nezkozumují ho tolik, aby se dostatečně nasytily. Minimálně z těchto důvodů stále zůstává větší poměr dětí krmených mixovanými příkrmy minimálně do 12 měsíců, kdy už pak zručnost a i zoubky pomohou s konzumací standardního nemixovaného jídla.
Za mě bych doporučila tuto metodu zkoušet a kombinovat s příkrmy. Jakmile dítě samo vzpřímeně sedí, nabízet kousky ovoce a zeleniny, vařené těstoviny, brambory… Usnadní to pozdější přechod z mixovaného jídla a miminko to na chvíli zabaví 🙂
Pokud by vás metoda BLW zajímala víc, líbil se mi například blog: https://blwkrokzakrokem.cz/pocet-jidel-na-den-aneb-kolik-prikrmu-nabizet-kdyz-zaciname-s-prikrmy/
Pevně doufám, že vám článek pomohl a usnadnil vám začátky. Budu ho pravidelně aktualizovat, aby „mapoval“ náš posun v jídle a vám pomohl. Pokud vás ještě nějaké otázky napadnou, pište pod článek. Zodpovím.
Vaše S. a E. 🙂
Error: No posts found.
Make sure this account has posts available on instagram.com.
