Na konci těhotenství, kdy jsem se už spíš valila než chodila, jsem se těšila na to, jak se budu moct po porodu zase hýbat. Cvičit jógu, běhat, běžkovat, plavat…Jak budu vysportovaná cool máma. To jsem ale nevěděla, že mi udělá čáru přes rozpočet císař, po kterém je rekonvalescence poněkud složitější. Přeci jen jde o operaci, nehledě na to, že řez jde skrz všechny vrstvy břišních svalů. Chtělo to tedy čas a nechat jizvu opravdu zahojit. Nevěděla jsem, kdy vlastně bude ten správný čas začít. Jak to poznám? A který pohyb je pro mě nejlepší? To, kdy začít, vám napoví tělo. Najednou jsem měla hrozně energie a pocit, že teď už m§žu a hlavně CHCI.
Složitější otázka byla, jak začít. Lépe řečeno – s jakou aktivitou. Ono co si budeme nalhávat – i když toho kolem dětí naběháme poměrně dost, i tak je dobré do toho dne přidat trochu promyšleného/aktivního pohybu. A nemusíte kvůli tomu hned chodit do fitka.
V dnešním článku vám ukážu moje oblíbené aktivity, na kterých momentálně pracuju a které mi pomohly s začátky. A zvládnete je i s miminkem 🙂
Začínala jsem přirozeně hodně pomalu a v šestinedělí nepřicházelo v úvahu nic jiného, než procházky. Nejdřív kratší, pak jsem postupně přidávala. Ze začátku to byla docela hrůza, byla jsem hned unavená a bylo znát, že fyzička je na bodě mrazu. Nehledě na to, že ze začátku mě jizva ještě trochu bolela, tak jsem musela opravdu opatrně a nevybírat si moc terén s kopcema. Postupem času se to ale zlepšovalo a každodenní procházky se staly takovou mojí příjemnou rutinou. Spokojená jsem byla já, že mám pohyb a čerstvý vzduch, tak především El, která spokojeně chrněla.
Na procházky chodím opravdu denně. Ať už v okolí baráku nebo si dojedu do centra. Dost mi totiž pomáhá, když si dám nějaký cíl. A aby vám procházky lépe utíkaly, doporučuji poslouchat audioknihy, Podcasty nebo třeba vaše oblíbené písničky.
Začít ale s „pořádným“ sportem, jsem se ještě bála. Přeci jen chci sportovat proto, aby se tělo a já cítilo dobře, ne abych mu tím uškodila.
Podle mě je v první řadě tedy potřeba se na ten pohyb cítit. A to ať jste měly porod jakýkoliv. Pokud si nejste jisté, URČITĚ doporučuji počkat se zátěží až po šestinedělí, kdy se zároveň chodí na kontrolu na gynekologii, kde vám řeknou, zda je vše v pořádku. Když pan doktor povolil a jizva už byla zahojená, rozhodla jsem se to posunout na další level. Chtěla jsem ale pokračovat zodpovědně a tělo na větší fyzickou zátěž opravdu připravit.
Z toho důvodu jsem se propojila se svými kamarády, kteří se specializují na fyzioterapii přímo pro ženy v těhotenství a po porodu. Haleluja, mám já to ale štěstí. A vlastně vy taky, protože díky tomu vám o nich mohu říct víc a předat i jejich tipy a triky.
Když jsme s klukama řešili, co maminky nejvíc trápí, vyplynuly mi z toho dvě věci – slabý střed těla a diastáza.
První problematika se týká především toho, že lidé obecně mají slabý střed těla. A to je problém, protože to je takový základní stavební kámen těla. Jeho posílením docílíme nejen správného držení těla, můžeme odstranit potíže s bolestmi zad, krční páteře, ale také kyčlí, kolenou a ramen. ALE díky němu se dá i lépe vytvarovat břicho, protože necvičíte pouze ty povrchové svaly.
Druhý bod se týká diastázy, o které většina ani neví a tak téměř nemá šanci se jí zbavit. Diastáza je označení pro rozestup přímých břišních svalů. Pokud nevíte, jestli jí trpíte, dojděte si k odborníkovi. Ten jí pozná na první dobrou. Proč je to problém? Protože, kromě jiného, představuje riziko problémů s páteří, vystouplého břicha a pupíku a vzniku pupeční kýly.
A jen tak pro zajímavost, vypouklé spodní břicho je právě kvůli slabému středu těla. Mohlo by se zdát, že máte povolené povrchové svaly, ale opak je pravdou. Tím, že jsou slabé hluboké břišní svaly a neudrží nitrobřišní tlak orgánů v břišní dutině, tak se břicho vyvalí – vypoukne.
A to ani nemluvím o tom, že mnoho maminek, vlastně lidí obecně, praktikují úplně špatné cviky. Schválně, kolik z vás má taky v hlavě zafixováno, že abyste měly pěkné břicho, je potřeba dělat „sedy-lehy“? No, něco vám prozradím – tímhle cvikem si to tělo odrovnáte úplně. A to hlavně, pokud máte právě diastázu.
Ale nebojte, i s tím se dá pracovat a diastázy se zbavit! Jen musíte vědět, jak na to. A to nás vrací spět ke středu těla a k tomu, že je potřeba začínat možná pomaleji, za to zodpovědněji a pořádně.
Kromě toho, že se mi líbilo, že se v MAMACORE specializují přímo na těhotné a maminky, nadchlo mě hlavně to, že mají online program a vy tedy můžete cvičit z pohodlí domova. To beru jako velké win-win, protože si neumím představit, že bych teď s miminkem někam chodila.
Nejdřív jsem ke klukům zašla na takovou vstupní konzultaci do jejich centra v Praze. Ta sice není povinná, ale já za ni byla ráda, protože vám řeknou, jak na tom vaše břicho je a ukážou vám správné provedení cviků.
No a pak už to bylo/je jen na mně. Zaregistrovala jsem se do online programu a každý den cvičím. Super je, že denně mi přijde email na nový den – tam je vždy video, které rozebírá nějaké téma a cvičící video. Což vás drží trochu motivovaný, protože na vás bliká ten nepřečtený email.
Všechny informace najdete na webu: Zdravá Maminka.
Za sebe můžu objektivně říct, že kluci mají videa vážně propracovaná a líbí se mi, jak se zaměřují i na různá témata. V jednom z nich je například i to, jak správně tlačit kočárek (jo, fakt na to existuje technika, takže můžete cvičit i při procházce), abyste si neničily záda a zároveň posilovali právě ten střed těla. Mimo to se naučíte dýchat do spodní části břicha a to je prý nejlepší technika na sport, takže to využijete určitě i při jiném cvičení.
Já cvičím teď necelý měsíc a mám pocit, že se svaly víc aktivovaly a méně mě bolí záda. Tak uvidíme, jak to bude pokračovat dál.
Našla jsem ještě další způsob, jak se udržovat v kondici a zároveň se i tak 100% věnovat Elence. Baby yógu. Je to teď poměrně trend a po zadání baby jóga do hledáčku vám určitě pár možností vyjede. V Praze je například www.babyoga.cz nebo třeba CoreStudio.
Já jsem měla ze začátku strach a říkala si, co když tam bude El plakat. Ale toho se vůbec nebojte! Jsou tam samé maminky a je tam super atmosféra, takže i kdyby plakala, vůbec nic by se nestalo. Eli se to ale moc líbilo. Koukala pořád kolem sebe a pak se smála, když jsem nad ní cvičila 🙂 Lekce totiž probíhala tak, že jsme 15 minut cvičily s miminky a pak jsme cvičily my, maminky. Bylo to spíš ve stylu fyzioterapie, takže zase dost bezpečné a i tak se zapotíte.
Krom toho je fajn být v kolektivu maminek, které řeší všechny podobné věci a můžete tak spolu sdílet různé tipy.
Už jsou to 4 měsíce od porodu, tak pomalu přidávám i normální jógu, kterou cvičím doma. Hlídám si, abych nedělala moc náročné pozice (třeba kobru kvůli jizvě zatím nedělám). Ale chci zase zlepšit flexibilitu a držení těla.
Doporučuju mrknout na článek, kde jsem dávala tipy na videa, podle kterých jógu cvičím:
Tak držím palce, ať cvičení a vracení se do formy jde. A kdyby vás k tématu něco napadlo, dejte vědět!
S.
Error: No posts found.
Make sure this account has posts available on instagram.com.