Když mě okolí už v těhotenství děsilo větami typu: „vyspi se do zásoby..“, „počkej, to se už nevyspíš“ apod, jímala mě hrůza, jestli to tak skutečně bude. Já jsem totiž docela spáč. Do postele jsem byla zvyklá chodit kolem 10 večer, ale za to jsem byla schopná vstávat v 7 i o víkendu. První dva – tři týdny, co byla Elen na světě, jsem v noci vstávala každé 3 hodiny. A kupodivu mi to vůbec hrozné nepřišlo. To tělo – „mateřské pudy“ – jsou na to asi nějak naprogramované, a tak jsem ve dvě ráno zvesela vstávala jak po 10ti hodinách spánku. Byla jsem jak naspeedovaná. Možná v tom hrál roli i fakt, že jsem si usmyslela, že budu v téhle roli mámy prostě dobrá a nebudu si stěžovat. Nikdy! (ehm, je vám jasné, že to se mi nepovedlo, že jo? Občas je prostě potřeba si odpočinout a nehrát si na hrdiny, to pak zvesela předám to naše štěstí manželovi nebo babičkám..). No každopádně jsem vlastně vstávala ráda – pořád vstávám ráda, protože občas se mi až trapně stýská, když už malá dlouho spí a občas se i těším, až se v noci probudí. Říkám – OBČAS.
I tak jsme si ale s Martinem říkali, že by to chtělo režim. Vypozorovali jsme totiž, že Elen má takový ten delší noční spánek nastavený až na 11 večer. Tedy přesně na dobu, kdy chodíme spát i my. A tak nám došlo, že i když je miminko malé, můžeme ho zřejmě nějakému „režimu“ naučit. Tak jsme se do toho pustili a světě div se – klaplo to.
Na druhou stranu je potřeba nezapomínat na fakt, že každý den může být jiný a co funguje teď, nemusí fungovat příště. Nehledě na to, že každé miminko je jiné. I tak bych vám ale ráda prozradila ty naše finty/nefinty.
Chtěli jsme, aby Elenka chodila kolem 8 večer spát a my měli ještě nějaký čas pro sebe než půjdeme taky. Proto jsme začali mezi 19-20h večerní koupat. Koupání se stalo takovým našim rituálem, který by měl miminku vyslat signál: PŘIPRAVUJEME SE NA SPÁNEK.
Koupeme teď tedy už denně (ze začátku to bylo tak 2x – 3x týdně, první týdny téměř vůbec). Ale ne každý den používáme mycí kosmetiku, ačkoliv jsem vybírala přírodní produkty.
Máme dokonce i pěnu do koupele s levandulí na lepší spánek.
Za to po koupání ale vždy mažeme něco na hydrataci (buď tělový krém nebo slunečnicový olej – ten z lékárny, ne na vaření:D). Při mazání dělám ještě takovou pidi masáš a El si na to zvykla a příjde mi, že si to užívá. Třeba mě ale v době, kdy bude mluvit, přesvědčí o opaku. 🙂
Pak probíhá klasika – výměna plenky a mazání zadečku. Na noc dávám vždy preventivně mast proti opruzeninám z lékárny. Jinak zadeček mažeme minimálně, protože jestli jsou MUUMIE plenky v něčem top, tak. je to právě to, že po nich El není vůbec opruzená. Nevím, čím to je. Asi šetrný materiál. Mimochodem stále platí v rámci našeho ambasadorství slevový kod na 20% (MADE IN PRG)
Po koupání jdu vždy nakrmit. Tentokrát už ale ne do obýváku na gauč, ale do ložnice, kde máme jen jemné noční světlo, aby se malá naladila na noční režim. Doporučuju mít místnost vyvětranou, ale tady pozor, když je mimi po koupání, aby neprochladlo. Proto větrám vždy s předstihem před tím, než do místnosti jdeme uspávat a pak malou ještě vždy zabalím do deky, aby jí bylo teplo.
Následuje uspávání. To občas může zabrat klidně i hodinu, ale stojí to za trpělivost. Většinou houpeme pří dětských písničkách, v místnosti máme tmu a hlavně – naučili jsme se používat swaddle zavinovačky od Lodger, které dávají miminku pocit bezpečí. El se často budila tím, jak rozhodila ruce a to jí pak vzbudilo. Takže tohle jí vážně krásně uklidní a dovolí jí to spát déle.
Zároveň jsme taky začali dávat kapičky Espumisan na prdíky. Protože Elen na bolení bříška hodně trpěla a bylo občas nemožné ji kvůli tomu uspat a ve spánku udržet. Dávají se před každým kojení. Což je trochu otrava, ale stojí to za to, protože jí to vážně pomohlo. Teď, jak už je starší, má lepší břišní svaly a lépe se s bříškem vypořádá sama. Takže kapky dávám už jen před spaním.
Pokud vám nic na uspávání nezabírá a jste zoufalé, tak doporučuji web a knihu: Prosím, spinkej. Jsou tam i různé tipy na masáže, pohádky apod. Mně zároveň pomáhá si vždy připomínat, že tohle všechno dělám pro nic a jsem ochotná pro ni vytrpět cokoliv (i neodostatek spánku). Je potřeba si zachovat pozitivní myšlení i u uspávání. Protože čím víc a čím zoufaleji si budete přát, aby mimi usnulo, tím hůř to půjde. Často na Elen mluvím a říkám jí, že je mi jedno, jak dlouho ji dnes budu muset houpet, že hlavně chci, aby byla spokojená. Občas to zabere a ona do chvilky usne. Může to být náhoda, ale já na tu psychiku prostě věřím… 🙂
Zároveň teď budu zkoušet sprej na spaní od Bachovek, tak dám taky vědět, jak zabírá.
Když jsme všechno tohle zavedli, Eli začala spát třeba 6h v kuse. Takže v 21h usla a vzbudila se kolem 3-4h a pak třeba v 7h. (jednou spala až do 6, ale to byla asi výjimka). V noci, když přebaluju – což už teď není pokaždé, protože se věkem naučila i lépe mléko zpracovávat a ne vždy je tedy potřeba plenku měnit při každém kojení, vždy dodržuju noční režim. A to tak, že nerozsvicuji, mluvím šeptem nebo vůbec. I když poslední dobou je malá vnoci docela čipera a „povídá“ třeba půl hodiny než zase usne.
Ze začátku se obrňte trpělivostí. My například chodili spát ze začátku s Elenkou už v těch 9, aby byl naprostý klid a ona si zvykla, že to je normální. Po pár dnech jsme si už do postele brali notebook a buď si pustili film nebo pracovali. No a teď už jsme normálně v obýváku a máme klid (většinou:)).
Pokud máte i vy nějaké tipy, které by mohly maminkám pomoct, budu moc ráda za komentáře. Klidně dejte vědět i jak to máte se staršími dětmi. Budeme se hodit.
Vaše S.
Error: No posts found.
Make sure this account has posts available on instagram.com.