DIY do dětského pokojíčku
Sandra, 8 listopadu, 2019
Tenhle článek nebude o apikacích typu FaceApp (kterou mám mimochodem taky), nebude ani o top hrách (za mě jednoznačně Minesweeper alias Hledání min) a ani o nejlepších aplikacích na úpravu fotek (těch mám v mobilu snad tisíc). Bude o aplikacích, které by nás neměly po týdnu přestat bavit, a které jsou hlavně opravdu užitečné a to nejenom pro nás.
Na začátek si dáme několik faktů. Podle forbes.cz má Apple App Store a Google Play dnes každý v nabídce přes dva miliony aplikací. Každý týden se pak číslo digitálních produktů v obou obchodech zvyší až o 70 000. Uf. Až doteď jsem si myslela, že mám aplikací v mobilu příliš. Beru zpět! Pokud se aplikaci podaří udržet na trhu a je úspěšná, dá se na ní vydělat slušný balík peněz. Odhadované roční příjmy všech aplikací v roce 2020 jsou totiž 189 miliard USD. Hm… Nějaké nápady na appku? 😀 Další zajímavé číslo nám nabízí počet stažení za rok 2018. Je to neuvěřitelných 205 miliard.
Už jen kvůli tomu kvantu je poměrně těžké najít aplikace, které minimálně stojí za využitou paměť našeho telefonu. Sama v něm mám aplikací tolik, že nikdy nemůžu najít tu, kterou zrovna potřebuji. Několikrát se mi také stalo, že jsem aplikaci po stažení buď vůbec neotevřela, nebo otevřela jednou a po čase zapomněla, k čemu vlastně slouží. Hlavně za poslední dobu jsem ale objevila několik aplikací, ze kterých jsem byla a jsem přímo nadšená. A nadšená je z nich určitě i naše planeta. Ty, které vám za chvíli představím, nám totiž mohou pomoct přemýšlet a žít víc ekologicky. A abych se něco zajímavého dozvěděla, rozhodla jsem se navíc ke každé aplikaci napsat něco o globálním problému, kterého se ta či ona appka týká. Tak jdeme na to!
První celosvětový problém se týká tzv. fast fashion. To znamená, že obchody nenabízejí pouze kolekce pro jednotlivá roční období, jak to bylo dříve, ale doplňují novinky dokonce každý týden. Tím se nás (konečné zákazníky) snaží přesvědčit, že tričko, které jsme si koupili minulý měsíc už vyšlo z módy a je potřeba, pořídit si nové. Většinou jsou navíc věci levné, což nás nabádá k tomu, koupit si jich rovnou víc. A nedej bože, když jsou zrovna výprodeje. Dost často jsou taky kousky nekvalitní a po pár praních se buď zničí, nebo úplně rozpadnou. I to je pro obchody s rychlou módou dobrý tah na branku kasu. Dalším zarážejicím faktem je to, že většina značek, vyrábí své zboží v zemích třetího světa, a to za šílených podmínek. Nejznámější je tím třeba Bandgladéš, Indie, Vietnam, nebo Čína. No zkrátka argumentů, proč se vyhnout rychlé módě existuje spoustu.
Co se týče celkového textilního průmyslu, je jeden z největších znečišťovatelů životního prostředí. Negativní vliv má už od pěstování surovin, přes výrobu a barvení látek, dopravu surovin a výrobků, až po odpady a jejich odstranění. Navíc v každé fázi cyklu se něco přepravuje. Textil se v jedné zemi šije, v druhé se potiskne, v další obarví a tak dále. Už jen první fáze, tedy pěstování, dává planetě pěkně zabrat. Mění se podnebí, ubívá pitná voda, vniká odpadní a dochází k likvidaci živých organismů.
Pokud se rozhodneme pro vyhození nějakého kusu oblečení, nebo třeba bot, měli bychom při nejmenším použít popelnice, které jsou přímo určené na textil. Tedy oddělovat ho od ostatního odpadu. Podle statistik společnosti Potex v nich však skončí pouze 3-10 % vyřazeného textilu. A úplně nejlepší možností, jak se zbavit oblečení, které nechceme, je předat ho dál.
,,Třídění textilu je pouze chabá snaha na konci celého řetězce napravit to, co bylo vyrobeno na jeho začátku.“
(Zdroj: trideniodpadu.cz)
Pokud chceme negativní dopad textilního průmyslu zmírnit, musíme se kromě správného nakládání s vyřazeným oblečením zaměřit především na záčátek řetězce. Ten pro nás začíná nákupem. Nepodporovat obchody s rychlou módou a v nejlepším případě nakupovat oblečení z druhé ruky. A přesně k tomu slouží následující aplikace.
Thrift znamená anglicky šetrnost. I to naznačuje, že se v téhle aplikaci točí všechno kolem second handů. a A další důvody, proč nakupovat v sekáči? Aplikace v tom má jasno: zero waste, nízká cena, znovupoužití, vyšší kvalita, unikátní oblečení a zábava. Pomůže nám najít všechny v našem okolí, ale taky nás k nim přímo zavede. Kromě toho nabízí i možnost sdílení úlovků, kterým můžeme buď inspirovat ostatní, nebo se naopak ostatními nechat inspirovat. A pokud se nám second hand, který jsme právě navštívili líbí, můžeme si ho uložit pro přístě do oblíbených.
Vinted je v podstatě taky takový sekáč. Akorát je vše dostupné pouze online. Buď si stáhnete aplikaci, nebo se stačí přihlásit přes www stránky. Vytvoříte si účet a buď od jiných uživatelů oblečení nakupujete, nebo ho sami prodáváte. Předmět, který chcete prodat nafotíte, popíšete, udáte cenu a čekáte, než se najde kupec. Platba probíhá nejčastěji předem na účet, ale setkala jsem se s uživateli, kteří posílají i na dobírku. Abyste měli alespoň malou jistotu toho, že vás nějaký uživatel neokrade, stačí se podívat na jeho hodnocení. To veřejně přidávají ostatní, kteří již s prodávajícím mají zkušenost. A i vy můžete hodnocení tímto způsobem sbírat. Dokonce je povolena i možnost výměny, nebo darování. Kdo výměnu nedělá, to má většinou napsané u sebe na profilu. Pro inspiraci můžete mrknout ke mně. Najdete mě pod přezdívkou sandraj.
Ruku na srdce, kdo ještě nikdy nevyhodil do koše prošlé potraviny, nebo zbytky jídla, co měl k obědu? Podle statistik v Evropě připadá na jednoho člověka 96-115 kg vyhozeného jídla za rok. A nejvíc toho prý vyhazují ti, kteří žijí sami. Mně se to občas taky stane, i když se tomu snažím předcházet. Třeba tím, že domů nenakupujeme zásoby potravin na několik dní dopředu. Většinou si uděláme seznam na jeden až dva dny, a toho se pak v supermarketu držíme. Sem tam se mi sice objeví v košíku nějaká sušenka, ale ta se co? Jen tak NEZKAZÍ. 😀 Další možností, jak snížit plýtvání jídlem, je dát ho lidem v nouzi, využít ho pro svoje zvířecí mazlíčky, nebo se pustit do kompostování.
Webová stránka zachranjidlo.cz informuje, že třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí nebo znehodnotí. Třetina!!! Ta by nasytila v přepočtu asi tři miliardy lidí. Smutné je, že tohle číslo čtyřikrát překračuje počet lidí hladovějících na celém světě. A paradoxně nejvíc plýtváme v domácnostech. Procentuálně se jim, respektive nám, v rámci EU přisuzuje 40% ze všeho vyhozeného jídla. Přepočítáno na prašulky, ročně vyhodíme oknem asi 17 000 Kč, a to pokud se jedná o domácnost bezdětnou. S dětma vás to klasicky přijde na ještě dráž. Nejvíc se plýtvá zeleninou a ovocem (45%), dále rybami a mořskými plody (35%), vypěstovanými obilovinami (30%) a o bramborovou příčku se dělí maso (20%) s mléčnými výrobky (20%).
Pokud vás stejně jako mě, překvapila druhá příčka, hned podám vysvětlení. Za plýtvání mohou např. kvóty jednotlivých zemí v Evropě, které mimo jiné stanovují, kolik se smí vylovit jednotlivého druhu ryb. Pokud rybář překročí kvótu, musí nadbytek hodit přes palubu. Tenhle nadbytek je asi polovina všech chycených ryb, které se však zpátky do moře vrací mrtvé. Achjo. A tím to na moři nekončí. V rybářských sítích skončí nekolinásobně větší množství nechtěných ryb, které v ní zahynou, než požadovaných. Achjo podruhé.
Na souši kromě domácností, plýtvají supermarkety, které vyhazují jídlo, které se neprodá, restaurace, hotely, i farmy. Třeba právě farmáři totiž často sázejí víc, než budou vůbec schopni prodat. Proč? Aby měli jistotu, že splní smluvní závazky vůči svým odběratelům. V opačném případě jim hrozí různé sankce a postihy.
Aplikace, která se váže k tomuhle tématu se jmenuje Nesnězeno. Každý den vám nabídne podniky (restaurace, kavárny atd.) v okolí, které nestihly prodat všechno jídlo. Zbylé porce máte možnost získat s minimální slevou 30%. Takže v podstatě win win. Ušetříte a zároveň se zapojíte do boje proti plýtvání. Navíc, pokud si nějaké jídlo vyberete, dá se přímo v appce zamluvit, aby vám ho nikdo nevyfouknul. Podmínkou je samozřejmě vyzvednutí ještě v ten samý den. Do tohohle projektu se už zapojilo přes 214 podniků a jsem si jistá, že to zdaleka není finální číslo. 
To, že si sami znečišťujeme planetu snad ví i batole. Možná by i vyblekotalo slovo smog. Vyzkouším to na Sany miminku, až bude na světě. 😀 A kdyby náhodou bylo mimo, tak tady malé vysvětlení:
,,Smog je chemické znečištění atmosféry, které je způsobené lidskou činností.“
Na celkových emisích oxidu a celkových emísích dusíku se nejvíc podílí doprava (70-90 %). Tedy včetně automobilů. Ty velkou část produkují zejména spalováním v motorech. Tímto způsobem vznikají hlavně oxidy dusíku a oxid uhelnatý. Kromě toho také auta znečišťují ovzduší jemnými částečkami prachu, které vznikají třeba otíráním z pneumatik i z vozovky. No a tyhle dobroty a další se nám usazují na plicích. A stejně tak i „plicích“ naší planety.
Co se velkých měst týče, tak třeba konkrétně v Praze je kvůli intenzitě silniční dopravy znečištění více než desetinásobné ve srovnání s průměrem v ČR. A nejvíc znečišťuje doprava osobní. Naznačuje tomu i statistika z roku 2017 podle které připadá 652 vozidel na 1 000 obyvatel. No vozíme si prostě zadky rádi. 😀 Mám ale i pozitivní zprávu. Statistiky ukazují, že emise většiny látek z dopravy postupně klesají, a to i přesto, že přepravní výkony osobní i nákladní dopravy rostou. Za to můžou různé inovace a nové technologie, které se ve výrobě aut uplatňují a které se je snaží udělat víc ,,ekologické“. No bohužel to k čistému ovzduší nestačí, takže měšťáci (a nejenom ti pražští!), nechte příště auto doma a využijte některou z následujících aplikací.
Nejekologičtějším způsobem, jak se pohybovat po městě, je kromě pěší chůze, kolo. A co teprve když je růžový! Moje nejoblíbenější aplikace na bikesharing jsou jednoznačně Rekola. Kromě Prahy je tahle služba dostupná i v Brně, Ostravě, Liberci, Olomouci, Českých Budějovicích, Frýdku-Místku, Kladně, Mladé Boleslavi a v Písku. Je jedno jestli se chcete dostat nad ránem domů po mejdanu, nebo jestli si po práci, chcete dojet třeba na kafčo. Půjčovat si můžete 24hod denně, a to od 21. března do cca 21. listopadu, záleží na počasí.
Půjčování funguje jednoduše. Stačí mít aplikaci, zaregistrovat se, vybrat si na mapě kolo, které si chcete půjčit, načíst pomocí mobilu QR kód, který má každé kolo na košíku, zadat kombinaci na číselný zámek, tím kolo odemknout a vyrazit. Pak ho jen stačí zaparkovat kdekoli na vyznačené mapě, uzamknout zámek, vyfotit, aby ho další cyklisti lépe našli a hotovo.
Prvních 10 max. 15 minutových jízd máte zdarma. Ceny dalších jízd se liší podle města. Třeba v Praze za každou půl hodinu zapatíte 24 korun, tedy jako za půlhodinovou cestu v MHD. A když máte Multisportku, každý den máte 2 hodinové jízdy zdarma. Takže můžete projezdit město křížem krážem. 😀 Pokud víte, že budete jezdit pravidelně, třeba každý den do práce, nabízí Rekola také výhodné předplatné.
A pokud zrovna jedete na rande a nechcete se při šlapání na kole zapotit, nově si můžete půjčit i elektrokolo Rekolo. Cena je 15 kč za odemknutí a pak platíte 2 Kč za minutu. Elektrokola si můžete v Praze půjčit i od dalších poskytovatelů, např Freebike, a stejně tak třeba i zelenou koloběžku Lime, se kterou ale nedoporučuji jet do centra, není podle mě dost bezpečná a navíc i cena je dost vysoká.
Za mě zkrátka jedině růžová! 🙂
Jestli se chcete vydat někam mimo město a auto je k vaší cestě nezbytné, dobrým řešením je spolujízda. A přesně na ní je tu aplikace Bla Bla Car. Buď můžete nabídnout místo ve svém autě, nebo naopak místo u někoho poptávat. Přitom si vybíráte z nábídky spolujízd podle toho, odkud a kam jedete. Kromě toho, že se spolujízdou také šetří životní prostředí (místo dvou aut, vyrazí na cestu jedno), je také dobrým způsobem, jak si podělit náklady na cestu. A když budete mít štěstí, třeba si cestu zpříjemníte ještě fajn rozhovorem. Co se týče cen, většinou jsou ještě nižší, než za autobus, nebo vlak, takže se navíc vyplatí i finančně.
Všechny zmíněné aplikace jsou zdarma, tak utíkejte stahovat a dejte vědět, jaké podobné aplikace používáte vy! 🙂
Vaše N.
Error: No posts found.
Make sure this account has posts available on instagram.com.
