Dopis od těhotné Sandry pro mama Sandru!

Milá Sany,

říkám si, že jsi rozumná holka a v hlavě to máš srovnaný. Okolí mě ale varovala, že s mateřstvím se všechno změní a je dost možný, že ti tak trochu rupne v bedně a bude s tebou k nevydržení. Proto jsem se rozhodla, že ti všechny svoje RADY! a myšlenky, která mám ještě s čistou hlavou, a které jsou ještě nezastřené mateřským mlíkem, předám alespoň touhle formou. Sice jsem už uzavřela dohodu s Martinem, že mě o případném nepřípustném chování bude informovat a pokusí se mě nějak konfrontovat, nicméně obě víme, že tohle budeš mít v rukou ty a že Martina zvládneš nějak zpracovat, ať chce nebo ne (Martine, pokud to čteš, tak to není nic proti tobě, jen víš, jaká mama Sandra je.. už teď z ní mám strach)

Sbírala jsem zkušenosti, poslouchala rodinu, přátele a myslím, že jsem pochopila pár věcí, kterými je fajn se řídit. Možná s nimi nebudeš souhlasit. Možná dokonce prohlásíš, že jsem byla naivní a nevěděla jsem, o čem mluvím. I to je možný, ale znám tě a je mi jasný, že o tom budeš minimálně přemýšlet a přijdeš alepsoň s kompromisem, když už ne s úplným aplikováním. A já už se teď těším na tvůj dopis bezdětný Sandře 😀

Tak moje rady, požadavky a přání:

– je mi jasný, že ten uzlíček štěstí bude nejroztomilější stvoření na světě. I tak ale musíš držet pevnou ruku! Ulehčíš tak život nejenom vám, rodičům, ale i tomu dítěti. Tedy – ať spí ve vlastní postýlce a až to půjde, ve vlastním pokoji. Neboj, nebudeš kvůli tomu zlá máma. Budeš odpočinutá máma!

– jednou týdně si udělej večer pro sebe. Martin je nejlepší chlap na světě a určitě to s mrňouskem zvládne. Vykoupe ho a zabaví ho. Ty si můžeš dát masku, dát si vanu a chvíli orazit (btw na tomhle bodu asi tolik netrvám, ale kdyby to bylo možné, fakt ti budu vděčná!)

– MINIMÁLNĚ 2x do měsíce si s Martinem udělejte čas je na sebe. Máte kolem sebe úžasné prarodiče, kteří se už teď předhání, kdo bude hlídat a ty moc dobře víš, že s nimi bude baby v těch nejlepších rukách. Stejně ze začátku moc nevnímá, kdo u něj ve skutečnosti je. Hlavně, že je napapaný a vyspaný. A vy s Martinem potřebujete čas pro sebe!

– až bude baby větší a bude něco chtít, nikdy neříkej „Je mi to jedno, zeptej se táty“. Vždycky řekni, že se s tatínkem poradíte a spolu rozhodnete, zda to  dovolíte nebo ne. Buďte tým.

– nehraj si na super ženu. Nech si pomoct.

– vím, že to vaše dítě milujete nejvíc na světě a chcete ho před vším chránit. Ale – člověk potřebuje zkušenosti a se vším se tak trochu poprat sám. Vychovej ho, jak nejlépe umíš a pak mu věř. I kdyby si občas mělo trochu nabít čumák. Však to znáš – ani ty sis nikdy nenechala poradit a na všechno sis. musela přijít sama

– prosím tě a nebuď nervozní z toho, když dítě bude brečet v tramvaji. Ignoruj pohledy okolí. Oni to přežijou…

– vím, že tě občas napadá, jak budete s miminkem zvládat cestovat. Ale hele – jde to! Naopak to bude ještě větší zábava. Takže se toho nebojte a vyražte zase na nějaký trip. A ani nemusíte daleko. Co třeba Rakousko, Slovinsko? Hm?

Tak držím palce, ať vychováte to nejlepší dítě na světě a ať se u toho nezblázníte. Závidím ti, že už máš toho malého špunta u sebe!

S.

P.s. Závidím ti i to, že už zase můžeš jíst sushi! Nezapomeň si těch 9 měsíců pořádně vynahradit. Ať tě Martin vezme do Yumi house, Bez tak to máte na mém seznamu úkolů, jak se chovat jako rodiče – nepřestávat randit!!

P.p.s. Doufám, že si zvládla porod. Prý tě asi nastříhnou. Uuu, chudáku. Doufám, že ten balonek na trénování pomohl a nestalo se tak!

P.p.p.s. Prosím tě, až si budeš příště dělat „serii“ fotek ve stejném oblečení, nevybírej si džíny. Od 6 měsíce se do nich nenarveš a poklopec bude zásadně otevřen…