RECEPT / Dýňová polévka
Nikola Ježková, 12 května, 2020
Uf, tak článek na téma vegetariánství byl velký oříšek. Mám toho totiž vždycky na srdci tolik, že ani nevím, kde začít. Pokusím se vám ale i přesto vysvětlit co nejlíp svůj vlastní pohled na věc a zároveň tak odpovědět na všechny dotazy, se kterými jsem se zatím za mojí “kariéru” vegetariána setkala. Tak pojďme na to! 🙂
Kdyby mi někdo minulé léto řekl, že nebudu jíst maso, asi bych se jen pousmála a mávla nad tím rukou. Maso jsem milovala, byla jsem častým zákazníkem McDonaldu a nejlepším dárkem k narozeninám pro mě byla návštěva restaurace Ambiente, kde se to masem doslova hemží (kdo zná, ví o čem mluvím). No prostě dobrá flákota mi vždycky udělala radost.
Zlom nastal ve chvíli, kdy jsem si našla přítele, který maso nejí už pár let. Doma se vařilo jen vegetariánsky a já si maso začala dávat místo denně, jen párkrát v týdnu. Občas jsem si na tajňáka, nebo ve čtyři ráno po akci, skočila na cheesburger a ukojila tak zbylé chuťové buňky, které po masu ještě toužily. I díky tomu, že přítel vaří vegetariánsky naprosto fantasticky, jsem si časem na maso odvykla úplně. A zjistila jsem důležitou věc. Jde to i bez něj. A nemyslím tím přítele, ale MASO! 😀
V 99% je první otázkou, po tom, co někomu sdělím, že nejím maso, slovo PROČ? Kromě zjištění, že i bez masa může být jídlo plnohodnotné, jsem se začala detailněji zajímat i o to, co to vlastně maso je. Teď si možná budete ťukat na čelo, že nevím, co je maso, ale… Zpracované, naporcované a zabalené je bežně dostupné v jakémkoli obchodě s potravinami. Zákazníci se ale před koupí málokdy zajímají o to, jak se do regálu vlastně dostane a co všechno tomu předchází.
V regálu nevidíme živá zvířata, ale jen hotový produkt. Nevidíme zabíjení, ani jatka, a málokdo to vidět vůbec chce. Tedy jeden z důvodů (rozhodně ne však jediným), je důvod MORÁLNÍ. Vadí mi, jak je s hospodářskými zvířaty zacházeno a i fakt, že se vůbec pro potřeby lidí, zabíjejí. Největší kámen úrazu vidím pak ve velkochovech. Půjčila jsem si definici ze stránky hlavanahlave.cz, která popsala velkochov výstižně a pravdivě. A že je ta pravda dost smutná.
“Velkochov je intenzivní chov hospodářských zvířat, což jednoduše znamená – hodně zvířat na jednom místě. Je to podnik průmyslové výroby a jeho smyslem je dosáhnout co nejvyššího výdělku za co nejnižších nákladů. Proto velkochovy velmi často splňují pouze minimální požadavky stanovené zákonem, které však nedokáží chránit zvířata před bolestí a citovým strádáním, ani přírodu před ničivou stopou, jež za sebou intenzivní živočišná výroba zanechává. Zvířata zde neznamenají nic víc než materiál, a tak se s nimi i nakládá.
Slouží jedinému účelu, tím je výroba potravin. V zákoně se na hospodářská zvířata pohlíží jinak než na psy nebo kočky. To, co by se u domácích mazlíčků považovalo za týrání, je u hospodářských zvířat zaběhnutou a povolenou praxí. Jde například o kastrace mláďat zaživa bez tišení bolesti, nepřetržité uvázání krav na řetězu nebo celoživotní pobyt v kleci.”
Ačkoli je vegetariánství na vzestupu, je mi jasné, že maso se ze dne na den jíst nepřestane. Proto alespoň fandím farmářům, kteří se ke všem zvířátům chovají humánně a dopřávají jim takové podmínky pro život, které si každé bez vyjímky zaslouží.
Pojďme se teď vrátit zpátky do supermarketu k regálu s masem. Kromě toho, že si za ním často nepředstavíme tvář zvířete, se nezajímáme ani o jeho kvalitu. Je všeobecně známé, dokonce i z oficiálního znění zákona, že je povolené balit výrobky odlišného složení (včetně masa) do stejných obalů. Jedná se o tzv. dvojí kvalitu potravin v různých členských zemích EU.
Mínisterstvo zemědělství se s tím rozhodlo něco dělat. Úplný zákaz jim nepřošel a tak se teď snaží alespoň o to, aby takové výrobky byly označené. Na situaci to reálně nezmění asi vůbec nic. Ale i snaha se cení, nebo ne? 😀 Pokud tedy jíte maso, je důležité vybrat si alespoň to nejkvalitnější. Nejideálnější variantou je najít si v okolí bydliště ověřeného řezníka, nebo ještě líp, kupovat si maso přímo u farmáře.
Kromě dovolené dvojí kvality potravin si můžete znovu přečíst definici velkochovu. V takových podmínkách podle mě nemůže být zvíře šťastné a spokojené ba naopak, trpí. A právě emoce stejně jako nás, zvířata ve velké míře ovlivňují. Je tedy otázkou, jak moc kvalitní, nebo spíše nekvalitní může být maso vystresovaného zvířete. Tedy důvod č. 2 je KVALITA.
Další v pořadí je nadspotřeba masa. Představte si, že jenom na českých jatkách je ročně poraženo více než 110 miliónů zvířat. To odpovídá tomu, jako by byla každou vteřinu usmrcena 3 zvířata!!! Naše babičky a dědečkové, ne-li naši rodiče si pamatují dobu, kdy si maso dopřávali pouze v neděli a v pondělí, kdy dojídali to, co zbylo z neděle. Dnes si spousta lidí bez masa neumí představit ani jeden jediný den.
Avšak k velké spotřebě masa se váže další závažný problém. Chov hospodářských zvířat má významný vliv na životní prostředí. Kromě toho, že dochází k vypásání porostu zvířaty, a že se musí stále rozšiřovat plochy pro produkci krmných plodin, jsou zvířata také hlavním zdrojem znečištění ovzduší. Produkují totiž značné množství nežádoucích plynů, mezi které můžeme zařadit CO2 a metan. Tedy pokud maso ze svého jídelníčku nevyřadíte úplně, zkuste ho alespoň trochu omezit. A jestli vám je životní prostředí ta tam, zkuste alespoň myslet na to, že maso člověk tráví přibližně 8 hodin. A to je sakra dost. 😀 Důvod č. 3 je tedy ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.
Reakce na to, že jsem vegetarián, jsou různé. Část mě lituje, část mě považuje za blázna a zbytek mě v tom podporuje. Přičemž podpory se dočkávám především od jiných vegetariánů. Lidi se mě často ptají třeba na to, jak to zvládám a jak to bez masa můžu vůbec vydržet. Je důležité si uvědomit, že vegetariánství nespočívá v tom, že si maso zakážete a budete trpět kdykoli vedle vás kolega v práci vytáhne klobásu (ach ta čeština! No věřím, že jste pochopili, co tím chci říct a jedeme dál :D). Vegetariánství je životní styl a každý se na tuhle cestu vydáváme dobrovolně. Maso není droga, na které se vybuduje závislost. Nechybí mi, jsem zdravá a nebojím se říct, že se cítím ještě líp, než když jsem maso jedla. V souvislosti s tím je také velmi důležité nahradit ho správnými potravinami, ale o tom třeba zase v příštím článku. 🙂
Ať už jste vegetariáni, nebo o vegetariánství zatím jen uvažujete, nebo jste naopak masoví nadšenci, děkuju, že jste pohled mýma očima dočetli až sem. A berte na vědomi, že cílem nebylo nikoho přesvědčovat, aby se přidal ke mně do týmu. Výhrou pro mě bude jen pochopení. A jestli jsem někoho přeci jen motivovala, třeba i jen k omezení masa, beru to jako třešničku na dortu.
Tak zase příště! 🙂
Vaše vegetariánka Nikol
A kdyby vás zajímal podcast, který dělala Sany, která o tom mluví z různých pohledů, najdete ho zde:
Error: No posts found.
Make sure this account has posts available on instagram.com.
