CESTOVÁNÍ: VALENCIE ZA 2 DNY – tipy na must see
Nikola Ježková, 12 října, 2019
„Udělej si od 2.-4. června volno, máme pro tebe překvapení.“ No a jak holky řekly, tak jsem udělala. Měsíc jsem nevěděla, co mě vlastně čeká! Když jsem to ale nevěděla ani den před odjezdem, začala jsem být nervózní. V podvečer jsem „naštěstí“ dostala další indicii – zabal si plavky a buď v 10:20 na autobusovém nádraží. Aaaha, tak my někam jedeme autobusem. Nebudu vám lhát. Hned jsem otevřela plán autobusů a hledala, kam jede v tuhle dobu nějaký bus. Nic nez nevykoumala a tak nezbývalo, než si počkat..
Je 10 a já čekám se ségrou na Andělu na tramvaj. Achjo, já bych přišla pozdě i na svůj pohřeb, fakt. Když se konečně dostávám na místo, Nikča mě vede parkovištěm a jdeme směr autobusová zastávka. Najednou ale vidím moje holky – Gábi, Heli a Elišku, které čekají u auto. Aha, takže bus byl jen zástěrka.
Sedám do auta a očekávám další instrukce. Všichni mlží a mně nezbývá než sledovat ukazatele. V autě dostávám ještě obálku od své kamarádky Klárky, která s námi nemohla jet. Napsala tam jednu z nejmoudřejších vět, kterou jsem o manželství snad slyšela. Možná se o ní s vámi podělím, ale až jindy.. :). Z obálky na mě kromě rad vypadly i peníze na party. Ty byly v jiné měně, ale ještě než jsem se stihla zorientovat, Gábi mi peníze vytrhla a schovala. Hm, jedno je jisté – jede se do zahraničí.
Po 5 hodinách (ano, Gabi jela jako blesk) jízdy už vím – finální destinace je Budapešť! V té jsem byla jen jednou s Martinem a v zásadě jsme stihli jen pár památek. No s holkama to bude asi o něčem jiném, než o památkách. A taky, že jo!
Zastavujeme před dokonalým hotelem Corinthia. Hned k nám přiskočí jeden ze zaměstnanců, pomůže nám s kufry a bere si od Gábi klíče od auto, že jí ho zaparkuje. Ta mu je trochu nejistě dává a modlí se, aby to byl opravdu někdo z hotelu a auto ještě někdy v životě viděla (spoiler – byl to zaměstnanec a domů jsme jely stejným autem:)). Vstupuju do haly a ztrácím slova úplně. Obrovská hala, všudě květiny, dokonalý lustr, prosklená střecha a ze všeho dýchá luxus. Najednou mi někdo zaklepe na rameno – Terez!! Jsem šťastná, ale trochu zmatená, vždyť před chvilkou dávala Instastories, že je doma.. Ta potvora. 🙂
Když vejdu do pokoje, začnu se v duchu sobecky modlit, aby alepsoň chvilku pršelo a my se mohly zahrabat do těch nadýchaných peřin a nebo jít do SPA.
Na to ale není čas. Instrukce znějí jasně – máš 15 minut na přípravu. Běžím do sprchy, házím na sebe první outfit a refreshuju makeup. Stíhám to vše jen tak tak.
První zastávka je restaurace Mazl Tov. Obrovská hala plná světýlek, dřeva a strašně pěkných číšníků (to ještě můžu říkat, ne?). Hned na úvod dostávám čelenku se závojem, obří lízátkový prsten a odznáčky.
Přecpané a v té správné náladě (rozuměj po pár skleničkách bublinek), jdeme vstříc nočnímu životu. V Budapešti frčí Ruinpuby. Tedy bary, které jsou udělané ve starých domech. Máte tam různé místnosti, různé styly hudby, plno barů a je to tam dokonalé.
Máme rezervačku do jednoho z pokojů, ale přicházíme dřív, takže si sedáme hned do centra dění (mimochodem, party tady začínají až tak kolem 10h večer). Teď to trochu zkrátím – pijeme, potkáváme asi 4 další rozlučku (u nevěst holky loajálně prohlašují, že jsou nějaký starý a ošklivý – díky holky), tancujeme, ztrácíme některé z nás v tom obřím domě a opět se zase zvesela shledáváme na baru, hrajeme „Nikdy jsem..“ a některé z nás odbíhají na kojení. A mě zastavují chlapi – gratulují mi a zase odcházejí. Ahaa, tak tohle mě teď čeká 😀
Na hotelovém pokoji odpadávám jak nemluvně a hlavou mi běží jen dvě věci – miluju svoje kamarádky a – strašně se těším na snídani.
Ráno se budím (kupodivu) hrozně fresh. A tak běžím na snídani dokonce o půl hodiny dřív. Naštěstí ani Terez nemohla dospat. Nakládáme si plné talíře a pomalu ale jistě zaplňujeme stůl jídlem. A pitím. S tím šampaňským v 9 ráno si přijdu děsně fancy a mám takový ten vděčný pocit za to všechno, co mám. Nebo mi možná jen stoupají bublinky do hlavy..
Možná je to tou horou jídla, možná pitím, ale u snídaní oba dvy trávíme víc jak dvě hodiny. Jíme, povídáme si a smějeme se od ucha k uchu. Řádně přecpané se vydáváme do víru velkoměsta.
Před hotelem dostávám první obálku. Ten den jich dostanu ještě několik a každá mě vede na jiné místo.
Kromě klasických památek jako je Parlament, Buda Castle, Liberty Bridge nebo třeba St. Stephen’s Basilica objevujeme i další poklady Budapešti. Ty, které nás nakrmí a napojí 😀
Utahané jak koťata přicházíme na pokoj, kde na mě čekají balónky, dort a flaška bublinek. Je to jasný – photoshooting time! Svolávám holky z pokojů a nařizuji jim župany.
Když je dofoceno a dopito, převlíkáme se do plavek (což je skvělá věc po dni plném jídla) a jdeme do SPA. Já tam jdu na frajerku i s balónkama. Ve SPA vzbudíme rozruch, lidé pomalu opuštějí vířivky, které zabíráme my. Následně zabíráme i bazén, saunu, lehátka a v jednu chvíli mám pocit, že i celé SPA 😀 No, s 6ti holkama prostě nechcete být v jedné místnosti.
Večer se vydáváme na večeři do BESTIE. Možná hezké místo, ale hudba tam hraje víc nahlas jak v klubu a jídlo je zbytečně drahé. Dávám si jen salát, protože jsem z celého dne přebublinkovaná a přeslazené. Holky si omylem objednávají zapečené těstoviny za 300. Haha.
Unavené se rozhodneme pro koupi flašky vína a zakotvení v parku u ruského kola. Je to místo, kde se schází mladý lidi. Má to atmošku.
Po naší klasické dvouhodinové snídani se loučíme s Terez a jdeme se ještě trochu cournout po městě. Objevíme vintage obchody, sekáče, trhy, kavárny a mně je jasné, že tady nejsem naposled.
Cestu domů zase prokecáme a prosmějeme. To když vzpomínáme na ty nezapomenutelné 3 dny v Budapešti.
Holky moje, děkuju! Bylo to ta nejlepší rozlučka na světě a mně je skoro líto, že mám takové akce jen jednou v životě! Jsem ráda, že vás mám a těším se na naše bublinkové repete na svatbě!
Vaše, skoro už paní, Sandra
P.s. Přemýšleli jste někdy, proč se tomu říká rozlučka se svobodou? Když jsem se to snažila doslovně přeložit Johnimu do angličtiny (v mojí verzi Saying goodbye to the freedom:D), byl docela překvapený. Jako bychom po manželství neměli svobodu. 😀 Počkejte, jak to je? Mám ještě pár dní, abych si to rozmyslela….
P.p.s. Pokud byste hledali nějaké tipy na aktivity, tak zajímavě zpracované je to třeba TADY.
Error: No posts found.
Make sure this account has posts available on instagram.com.
