4 VĚCI, které mě naučil Instagram

Mobily jsou nedílnou součástí našich životů. Je větší pravděpodobnost, že doma necháme klíče než mobil. A lidé tento fakt začínájí vnímat. Často okolo sebe slychávám, že mobily nám „ničí životy“, že se koukáme víc pod sebe než před sebe nebo že jsme dokonce jeho otroky.

V době Instagramu se kritika zaobírá především tímto směrem a lidé začínají mít pocit, že žijí v nereálném světě dokonalosti, kterou jim Instagram předává. Že nežijí teď a tady. Já s tím  částečně souhlasím. Často zapomenem na reálný svět a žijeme moc tím virtuálním. Soudíme životy ostatních podle toho, jak hezké fotky mají, ale už nevidíme, že někdo doma řeší rodinné problémy, že je někdo nemocný nebo že si prožívá srdcebol. Vidíme jen to, co nám majitel profilu ukázat chce. A tak nedí divu, že se často utápíme v krizi a naše životy nám mohou připadat nudné nebo dokonce neúspěšné.

První věc, kterou bych vám chtěla tedy dnes říct je: NEVĚŘTE VŠEMU. Ne všechno je totiž vždy úplně reálné a pravdivé. Občas se musím nad těmi fotkami smát. Tady máte malý výběr:

A) kdo by si bral do bazénu obří plující tác?

B) kdo by toho tolik snědl?

C) běžně máte v bazénu plno okvětních listů a plující srdce?:D

A druhá věc, kterou vám dnes chci předat je to, VAŽTE SI INSTAGRAMU. Hned vysvěltím proč:

1.VNÍMÁM OKOLÍ

Naučil mě dívat se na svět jinýma, možná víc kreativníma očima, které vnímají mnohem víc, než vnímaly před tím. Ano, fotky jsou o kompozici, o designu, o naaranžování. Ale i o tom to okolí vnímat. Jako když jdu kolem staré, oprýskané budovy a dojde mi, že tohle je to nejfotogeničtější místo v ulici.

Občas mě naštve, že kolikrát se ta krása, kterou vidím, nedá ani na fotku zaznamenat. Pak si ale uvědomím, že to nevadí. A že to tomu okamžiku dává ještě větší ojedinělost. Musíte si ten obrázek totiž uchovat v hlavě.

2.NEODBÝVÁM SE

Začala jsem si víc „hrát“ se snídaněmi. Dřív jsem to jen tak „kydla“ na talíř a vlastně nějak tak bez radosti a vnímání snědla. Teď si dám tu práci, nachystám si hezkou (ano, fotogenickou) snídani a ke stolu si sedám s úsměvem a spokojeností. A ještě větší radost mi dělá to, když příjde ke stolu přítel a ten plný stůl jídla ocení a má radost. To se pak pyšním, nalévám důležitě čaj a popisuju, co všechno jsem připravila 😀 A pak snídáme – klidně hodinu. To je docela rozdíl oproti těm 10ti minutovým křupkám s mlékem.

3.PŘEKONÁVÁM STRACH

Podnikám a překonávám strach. Některé fotky stojí sebezapření. Překonání se. Ale touha po fotce mě donutí do toho jít. A v závěru mám vlastně neskutečnou radost. Ne kvůli fotce, ale kvůli sobě sama. Kvůli videu jsem slanila přehladu, sjela na ziplanu. Vydala se večer na běžky po touze dohonit západ slunce z vrcholku hor.  Nebo pokořila feraty, abych se dostala blíž k vodopádu..

4. REKAPITULUJI

Čas od času se podívám na náš instagram a dojedu až k prvnímu příspěvku. Při tom prohlížení si připomenu všechny ty zážitky, vzpomínky, chvíle, které jsem za tu dobu zažila. Každá fotka totiž mnohdy skrývá mnohem víc než jen fotku snídaně, usměvavý obličej nebo fotku květin. Většinou je za tím mnohem víc. Je za tím snídaně s Martinem, při které jsme plánovali svatbu, je za tím usměvavý obličej, protože mi kamarádka den před tím řekla, že čeká miminko, je za tím fotka květin ze dne, kdy jsme byli celý den v přírodě a měli se nádherně…

a tohle je úplně první post 🙂

A tak, moji milí instagrameři, vzpomeňte si na to, proč Instagram vzniknul. Nevyčítejte mu, že vám krade čas a ukazuje moc perfektní fotky. Buďte vděční, že vám ukazuje svět hezčí a nutí vás překonávat sami sebe a vnímat okolí.

Jen mi slibte jednu věc – když budete v blízkosti přátel, rodiny, vašich milujících, nechte ty mobily občas stranou a vnímejte, co vám říkají. Třeba zažili něco skvělého a vy to budete vědět dřív než Instagram 🙂

Vaše S.

#instagramjekamos

@madeinprg