KRÁSA BOLÍ ANEB CO CHLAPI NIKDY NEPOCHOPÍ

Když mi jako malé holce máma při česání vlasů říkala, že krása bolí, byla jsem pěkně naštvaná a jeden čas si slíbila, že si ty vlasy už nikdy česat nebudu. Přeci takhle nebudu trpět jen kvůli kráse! Kdybych ale jako malá věděla, že kvůli kráse budu trpět asi tak 100x víc, asi bych tolik neremcala…

Za 2 dny jedu na dovolenou na Kubu. Bude to trochu divočina (prý nemají ani internet), a to mě donutilo přemýšlet nad tím, jestli vůbec budeme mít možnost každý den teplé sprchy. Nelenila jsem a začala svůj vzhled přizpůsobovat podmínkám. Nechala jsem si nabarvit obočí, zašla si na kosmetiku, udělala si nové nehty a hlavně – objednala jsem se na depilaci. To je do plavek potřeba a kdo ví, jestli bych tam na holení vůbec měla čas. A mimo jiné, holky určitě chápou, že efekt depilace je zkrátka dokonalejší.

Zvolila jsem depilaci cukrovou pastou, která prý tak nebolí a já na ní mimo jiné už byla asi 4 roky zpátky. Nějak matně si vzpomínám, že to docela bolelo, ale zase to nebylo nic hrozného. Dokonce jsem si hrdinsky utahovala z těch lidí, co tam dělají scény. Jo moment, možná bych měla ještě upřesnit na depilaci čeho jsem šla – tak prosím vás, jmenuje se to BRAZILSKÁ depilace. V první řadě – depilace je trhání chloupků, v řadě druhé – brazilská znamená intimních partií. Říkáte si au? No tak to si říkáte dobře…

Přicházím odhodlaně do salónu, možná překvapivě až docela natěšeně. Depilace slibuje 5 týdnů bez žiletek. Wohoo. Na recepci dostávám k vyplnění papírek, co vlastně chci. Brazilská se tam objevuje hned 2x a má různé názvy – Brazil Hollywood a Brazil Special. Jdu do Hollywoodu, to zní dobře…  Pak už mě slečna odvádí do malé místnosti, která je oddělená pouze závěsem, takže je tam všechno slyšet. Při svlékání vyslechnu rozhovor z vedlejší „kabinky“, kdy paní konstatuje, že to zase tak hrozný nebylo. To mě uklidní.

Lehám si na lehátko a jdeme na to. Slečna kosmetička (dá se jim tak říkat?), mi natírá rozehřátou pastu na místo depilace. Překvapivě i to mě už docela bolí. No jo, asi se to musí dobře „vmáčknout“, aby se na to chloupky chytly. Následně přikládá depilační papírek. V tu chvíli už automaticky zatínám a čekám na škubnutí.

ŠKUB! AUUUUU!!!

Málem kosmetičce vyrážím zuby kolenem. No do háje, to je neskutečná bolest. V hlavě mi proběhne, že tohle nedám a jestli by bylo hodně blbý jí říct, že na to kašleme, oblíknout se a utéct. Nakonec mě donutí zůstat představa dokonalého oholení, bez kterého tu dovolenou prostě nedám.

Paní kosmetička moc empatická není a bez pauzy, slitování, uklidnění nebo lízátka za odvahu pokračuje dál. Dokonce je natolik drsná, že se během toho snaží o konverzaci. Cílovou destinaci tedy křičím a omlouvám se, že se mnou si asi teď moc nepokecá.

Nakonec se nade mnou přeci jen trochu slituje a když mi začnou téct slzy a potím se jak po hodině na běžícím pásu, prohlásí, že je jí mě líto. Hm, díky moc! Následně mi vysvětluje, že chloupky jsou po holení mnohem tvrdší a že příště už to prý bude bolet míň. Haha prý příště, ona se snad úplně zbláznila. Tady mě vidí naposled! ŠKUB! AUUUU!

V hlavě si projíždím slogan na jejich internetu, kde píší, cituji: šetrný a jemný způsob depilace, ideální pro intimní partie. Tak šetrné a jemné to není určitě. A že by to bylo vhodné pro intimní partie, s tím nesouhlasím už vůbec! Achjo, zase jsem se nechala napálit.

Po 20 minutách máme hotovo a já jsem úplně vyřízená. Během toho se mi párkrát i zatmělo. Zvedám se. Papír, na kterým jsem ležela, mám díky tomu pocení přilepený na zadku a řasenka mi teče po obličeji. Oblíkám se a vosk se mi ještě trochu lepí. Špatně se mi jde… Slibuju si, že tohle už nikdy nechci zažít! V zoufalství volám kamarádce, jestli nepůjdeme na pivo. Potřebuju vzpruhu.

Kamarádka se řeže smíchy a dělí se se mnou z kolegiality o svojí historku. Tchýně jí prý dala k Vánocům epilátor. Hned na úvod říká, že nechápe, proč by tohle někdo někomu dělal. Proč by někdo někomu dával věc, která tak strašně bolí! A ještě k Vánocům.

Když mi popisovala, jak seděla v koupelně, epilovala si podpaží a u toho brečela, válela jsem se smíchy zase já. Přítel jí chtěl nejdřív podpořit a zkoušel slova typu: Ty jsi tak statečná, ty to dáš. Když ale přišel podruhé a viděl, jak se jí po tváří koulí slzy jako hrachy, otočil: Tak si to nedělej, když tě to tak hrozně bolí.

TAK TOHLE JE TO KRÁSA BOLÍ!! 

Tohle je to, co pro chlapy obětujeme, abychom se jim líbily. A tak vážení vzdávám hold všem ženám, které si jen pravidelně třeba trhají obočí. Všem ženám, které trpí u rozčesávání vlasů. A především všem, které si někdy cokoliv epilovaly nebo depilovaly!! JSTE STATEČNÉ!

A to jsem si myslela, že tyhle věci s vámi na blogu sdílet nikdy nebudu. Na druhou stranu jsou věci, které mi přijdou natolik vtipné, že se o ně nejde nepodělit. Tak mě v tom nenechte a podělte se o to, co jste kvůli kráse vytrpěly vy (záměrně píšu vytrpělY, protože tomuhle chlapi prostě nemůžou rozumět..) 🙂

Vaše zbavená všech ideálů, ale i všech chloupků,

S.