Myslím, že už jsem viděla dost zahraničních měst. A i když se mi líbily sebevíc, vždycky jsem se hrozně ráda vracela do té naší Prahy, která je pro mě pořád nejkrásnějším městem. Tenhle víkend mi ale nasadil brouka do hlavy. Našla jsem totiž město, ve kterém si dokážu představit žít. Tím městem je Kodaň a důvodů, proč právě ta, je hned osm.
Pamatujete si, jak jsem psala článek o Táboře a zmiňovala ty krásné pohádkové domečky? Tak prosím, přesně takhle vypadá hlavní město Dánska. Domy mají maximálně 5 pater, jsou buď čistě bíle, betonové, cihlové nebo pohádkově barevné (ulička Nyhaven). Zároveň vás ale tohle město čas od času (možná bych měla říct spíš roh od rohu) překvapí naprosto moderní a originální budovou, která na první pohled do konceptu tohoto útulného města nezapadá. Na ten druhý ale zjistíte, že je přesně tam, kde má být a tohle město dělá ještě zajímavější.
Asi jsem nezažila město, ve kterém by bylo víc kol než aut. Vlastně možná i víc kol než lidí 😀 Na kole tady jezdí každý a kola jsou doslova všude. A není divu. Město je téhle dopravě dokonale přizpůsobeno, protože na silnici máte udělaný přímo pruh pro kola, který je většinou oddělen ještě malým rantlem, takže máte opravdu jistotu, že jste od aut dokonale chráněni.
Skvěle tady funguje i klasická doprava jako autobusy, metro a vlaky. Ale mám pocit, že ve městě tyhle dopravní prostředky využívá díky kolům málokdo. Spíš slouží jako spoj s letištěm. No a vlakem se dostanete třeba až do Švédska. Cesta trvá 5 hodin a stojí okolo 37 dolarů.
Dánsko, známé jako State of Green, se o planetu stará. Rozhodlo se dokonce, že díky zelené ekonomice se stane do roku 2050 kompletně nezávislým na fosilních zdrojích jako první země na světě. Tesly, elektro nabíjecí stanice na auta u domů, větrné mlýny… Za mě další palec nahoru.
Skandinávský design dýchá ze všech míst, a to i hotelů. Trošku podezřívám hotel SKT. PETRI, že právě díky němu jsem si Kodaň tolik oblíbila. Hotel je naprosto dokonalou kombinací dánského stylu, HYGGE filozofie a jejich „choose green“ politiky. A díky té mě dostal především (hned po tom výhledu a dokonalých snídaních).
Hotel se rozhodl přidat k tomu luxusu ještě něco a omotat si vás kolem prstu úplně. 100% energie čerpají z větrných elektráren, sprchy a kohoutky jsou nastaveny na „low-flow“, takže proteče méně vody, odpad z jídla se kompostuje pro bioplyn a pozor – když si dáte na dveře cedulku, že nepotřebujete uklidit pokoj, dají určitou částku na charitu!
A teď si k tomu přičtěte ty fotky a upřímně mi řekněte, nemilovali byste to tam?
Hygge kam se podíváš. Pokud jste milovníci kaváren, tak tady se zblázníte radostí. Pokud jste milovníci zajímavých míst s jídlem, ani vy nebudete zklamaní. V Kodani jsem našla hned dvě místa, která mě naprosto dostala. A jednu kavárnu, která se jen tak nevidí.
Papirøen v téhle hale najdete 39 stánků, food tracků, kontejnerů a barů. Denně tu pracuje okolo 200 lidí. No tomhle místě není skvělé jen velký výběr kvalitních a výborných jídel, je to i o té atmosféře a vlastně myšlence samotné. Tenhle projekt vznikl totiž primárně jako podpora Start-upů, takže jak sami zakladatelé říkají, jde o místo plné jídla od lidí pro lidi.
Torvehallarne Food Market – dvě prosklené haly. V první najdete všechno od kávy, dortíků až po ovoce a květiny. V druhé hale se už můžete pořádně najíst a opít. Je tu vše od typických smorrebrod (jejich typický obložený chleba) až po sushi a tapas. Hrozně mě bavilo to, že každá hala má svou typickou vůni podle jídla, které se v ní podává. Chvíli jste v kavárně, chvíli v cukrárně a rázem se nacházíte u vína a vůně čerstvých ryb.
A co se kaváren týče – doporučuji Paludan cafe. Měli jsme ji hned za rohem od hotelu. Je to dokonalá stará knihovna (i to tam tak voní/smrdí) a má neskutečné kouzlo.
Ne nadarmo se říká, že Kodaň je dánské hipsterské nebe. Nebo nějak tak jsem to někde četla. A je to pravda. Jejich kombinace stylů, a vlastně outfity samotné, jsou jak vystřižené z časopisu. A válí v tom hlavně chlapi! Obecně musím uznat, že Dánové jsou fešáci a to, že dokážou zkombinovat eleganci s nedbalostí jim přidává další plusové body.
Na ulici ale potkáte i hodně výstřední kousky. Viděla jsem lidi v zimní kombinéze, s čepicí koně.. Takže jsem se po pár hodinách přestala divit i tomu, že kolem mě na kole projela paní v bundě připomínající spacák…
Už když jsem vystoupila z metra, praštila mě do nosu kombinace pečiva a moře. A hned mi bylo jasné, že tohle město budu milovat. Dánové jsou totiž na pečivo experti. Možná i proto je jejich typickým jídlem obložený chléb.
Mimo to v určitých částech vás do nosu často praštila i vůně marihuany (je blbý, používat slovo vůně?). Konkrétně ve čtvrti Christiania a jejich proslulé hippie části Pusher street. Je to taková část, kterou dřív osídlili právě hippie a squateři. Teď je to barevně posprejovaná tržnice, akorát místo ovoce tu mají trávu. 😀 Btw nějak mi uniklo, že se tam nesmí fotit, takže na mě vyběhla ochranka…
Kde je moře, tam je dobře. Hlavně mně. Takže poslední, ale určitě ne nejméně důležitý bod, je právě to. Voní ve vzduchu, dodává atmosféru a v zimě vám ještě otepluje vzduch. Takže až se sem vrátím a bude teplo, rozhodně si plánuju na nějakém mole udělat piknik a jen se kochat, zhluboka dýchat a ládovat se tím jejich chlebem s krevetami.
See you soon, Copenhagen.
S.
Error: No posts found.
Make sure this account has posts available on instagram.com.