Paříž – město plné vzpomínek

Prahu miluju. Snad je to tím, že je mým rodným městem, možná jen tím, že je prostě nádherná.  Pak je tu samozřejmě dalších mnoho  měst a míst, do kterých se chci vrátit nebo podívat. I přes to všechno je na světě jedno město, které pro mě vždycky bude mít zvláštní význam. Tím městem je Paříž.

Bylo mi 6 let, když mi doma oznámili, že babička, děda a moji dva strejdové odjíždějí do Paříže, kde jim nabídli pracovní místo na ambasádě. Asi by se hodilo říct, že s babičkou jsem měla a mám hrozně silné pouto. Proto to pro mě nebyla zrovna veselá novina. A co uděláte pro smutné dítě, kterému se stýská? Budete ho za babičkou posílat co nejčastěji. A tak začalo moje pravidelné navštěvování Paříže..

Moje první návštěva tohohle kouzelného města byla hned v mých 6 let. Paříž mě přivítala tím nejkrásnějším způsobem – ohňostrojem. Doteď si pamatuji, jak jsem lítala po bytě a vykukovala z každého okna, které tam bylo, jen abych ho viděla ze všech stran. Paříž jsem potom navštívila ještě několikrát. V jisté chvíli jsem to přestala počítat. Jednou jsem tam dokonce strávila celé prázdniny.

A právě díky tomu jsem měla možnost Paříž poznat ze všech možných úhlů. Paříž mě naučila milovat francouzštinu, obdivovat styl Pařížanek, degustovat zdejší speciality, ale i takové banality, jako umět cestovat ve zdejším metru, které je horší jak labyrint a jezdit na kole. Vzpomínám si, jak mi děda sundal z kola kolečka a vzal mě do parku pod Eiffelovkou. Slíbil, že mě nepustí, že si to jen zkusím…A tak jsem jela. V jednu chvíli jsem si ale uvědomila, že mě děda pustil a já jedu úplně sama. Vzpomínám si,  jak jsem jen začala křičet: „Ale dědo, ty jsi mě pustil“ a v hlavě mi běžela otázka, jak z toho kola sakra slezu! Ale měla jsem radost. Pak už jsem byla k nezastavení a projezdila jsem park křížem krážem. Takže dědo, děkuju.

Mám štěstí – babičku a dědu už mám doma, ale strejda tam zůstal. Proto jsem byla nadšená, když nám s mamkou nabídl, že můžeme přijet a být ubytované u něho. Konečně si zase vychutnám pár dnů ve městě plném šarmu, romantiky a elegance.

Většinou si výlety plánuji a mám připravených 1000 míst, které chci vidět. V Paříži ale ne. Tady to není potřeba. Chci jen jezdit na kole a po cestě se zastavovat v krásných kavárnách, poslouchat francouzskou hudbu, popíjet kávu a jíst čerstvé croissanty. Nic víc ke štěstí nebudu potřebovat.

Tak bonne journée!!!

S.