Svatební deník #1 – POMOC

Moudro na úvod:

Už vím, proč by měl mít svatbu člověk za život jen jednu – protože je tak drahá, že dvakrát si ji nemůžete dovolit..

Vítejte u svatebních deníku bláznivé nevěsty Sandry, která sice vypadá, že si pořád stěžuje, ale je nesmírně šťastná. Jen lehce ve stresu. Znáte to…

Chtěla bych toho s vámi sdílet víc a víc spontálněji. Proto dnešní článek vznikl skoro na koleni, ale za to je aktuální a osobnější.


Začínat má člověk pozitivně. Takže – konečně máme místo. Jak na obřad, tak na hostinu. A naprosto jsem se do těch míst zamilovala, takže už se moc těším. až tam bude vše hezky načančané (v mém případě plné světýlek, muhaha) a užijeme si to s těmi nejmilovanějšími! Brzy vám prozradím víc.

Drůhá pozitivní zpráva je to, že mám skvělé družičky, které mi hrozně pomáhají a dělají pro mě možné i nemožné. Což jenom svědčí o tom, že jsem si vybrala dobře. Už se těším, až je v ten den D budu mít kolem sebe v těch úžasných šatech, které jsem jim vybrala.

Pozitivní zpráva číslo tři – mám hrozně milou koordinátorku (Svatby s Terezou), která nejenom, že ví, co je potřeba, ale je hrozně trpělivá a má nervy ze železa. Já jsem totiž ten typ, co všechno nejraději nechává na poslední chvíli a jakmile mě něco začne moc stresovat, jdu od toho a raději bych pracovala týden vkuse než se věnovala svatbě 😀 Takže děkuju, Terezo. Držte se! 😀

Tak 3 pozitivní věci dne máme hotové a jdeme na to příkoří, které se mi teď děje. V tuhle chvíli mě tíží jedna věc (s tím, že na den svatby už neseženu fotografa ani kameramana, jsem se smířila:D) – SVATBA JE NESKUTEČNĚ DRAHÁ SRANDA.

Kdo má po svatbě, tak už to asi ví, ale já jsem z toho pořád děsně v šoku. Jsem typ člověka, který by investoval i miliony do cestování a zážitků (kdyby je měl). Ale prostě za jeden den, ačkoliv je to ten velký den D, mi to přijde jako strašně praštěný a zbytečný. Vždyť ten den by měl být o dvou lidech (a jejich rodině a přátelích o počtu 100 lidí), o lásce a o gestu, že spolu chtějí zůstat do konce života.

Když jsem pár let zpátky slyšela hlášku, že když si kupujete svatební dort, máte říct, že je narozeninový, aby nebyl tolik drahý a později si na něj dát marcipánové růžičky sama, smála jsem se tomu. No, tak teď už se tomu nesměju, protože všechno s přídavným jménem SVATEBNÍ je tak 3x dražší. Alespoň takový mám z toho pocit. Kdybych totiž zaplatila všechno, co mi zatím bylo nabídnuto, vyšla by nás ta venkovská svatbička asi tak na půl mega…

A tak jsem se rozhodla, že se zeptám vás. Protože vím, že je kolem mě spousta zajímavých lidí, kteří znají další zajímavý lidi.. A tak se ptám – vás, co už máte po svatbě, ale i vás, co kolem sebe máte šikovný lidi. Nemáte tip na:

  • šikovného kamaramana? Stačí mi, když do toho dá srdce a zachytí nás – náš den.
  • klidně i footgrafa, i když tam už mám skoro vybráno
  • kapelu, zpěváka, DJ?
  • nevíte kde si levně pronajmout polaroid?
  • kde sehnat velká svítící písmenka?
  • kde koupit pohodlné, ale nádherné boty k svatebním šatům?
  • kde si udělat prstýnky?
  • případaně kde mají hezké svatební šaty? (ano, nemám ani to :D)

Slibuju, že vám pak udělám velký svatební průvodce, kde vám všechny tipy nasdílím! Mám toho plný notýsek..

Svatbě zdar

S.