TIP NA VÝLET: ORLÍK

První půlka prázdnin finišuje. Doufám, že ta druhá neuteče stejně rychle. No nebudeme si ji hned na začátku protivit. Raději vám dneska přinášíme tip na to, kam ještě vyrazit. Věřte mi, na výletě nejlíp zapomenete, že za chvíli zase budete sedět na přednášce, nebo při nejhorším – psát test. A pokud nejste z klubu studentů, ale z klubu pracujících, nevadí. Na tenhle výlet totiž nepotřebujete prázdniny. Bohatě vám stačí jeden den z tolik vzácného víkendu.


Tentokrát jsme se vydali jižně od Prahy do okolí Orlíku. Na Orlíku jsme jako malé byly se ségrou skoro pořád, táta nás s sebou bral totiž pravidelně na ryby a nás to vlastně hrozně bavilo. Celý den jsme si hrály u vody, koupaly se a večer se opejkaly buřty a spalo se ve stanu.

Tentokrát byl ale výlet na Orlík trochu v jiném duchu. Možná i kvůli tomu, že ho plánoval ségry přítel Martin a ten už moc dobře ví, že potřebujeme něco fotogenickýho a zajímavýho. 😀 A dokonce jsme s sebou vzali i Ludvu – našeho psího parťáka (který mimochodem po té celodenní procházce odmítal skočit do auta a pak z něj i vyskočit. 14km takhle při sobotě asi nečekal…)

Našim prvním cílem byla největší přehrada v České republice. Ano, ano, byla to právě Orlická. Autem jsme nejprve dojeli přímo pod ni, odkud byla vidět v celé své kráse velikosti. Tipli byste si, že je vysoká skoro 100 metrů? Já teda ne. Ale to až do chvíle, než jsme se dostali na její vrchol. Ale o tom až za chvilku.


Protože se ségrou obě milujeme výhledy, vydali jsme se ještě předtím, než jsme zase naskočili do auta, ještě na jednu zastávku. Překvapivě na vyhlídku. 😀 Stačilo přejít most přes řeku s modrým zábradlím a držet se červené turistické značky. Pro začátek vám stačí prostě jít do kopce. Cesta do dalšího cíle nám zabrala asi půl hodiny, ale vyplatilo se to. Těsně pod rozhlednou jsme potkali kouzelné místo. Louku s lučním kvítím a božským výhledem. Nedám se já na psaní romantických knih? 😀 Třešničkou na dortu byla už opravdová rozhledna, která se jmenuje Milada. No, při představě, že někomu vyprávíme, že jsme šplhali, v lepším případě lezli, nebo byli na Miladě, nás opravdu rozesmála. 😀 A pro ty, kteří se rozhleden bojí, důležitá informace. Otevřela se teprve nedávno (konkrétně 21.7.2017), takže by měla něco vydržet. 😀 Vstupné stojí 50 Kč a můžete se předtím posilnit třeba Ciderem, nebo samozřejmě nealkem. A řeknu vám, ten výhled je tam božský! Přesně vidíte, jak se údolím točí řeka Vltava jak had.

A tip pro lemry: pokud byste si nechtěli výlet na rozhlednu zpříjemnit krásnou procházkou do kopečku, zadejte do google navigace „Parking rozhledna Milada“ v okrese Milešov, zavede vás blíž. 🙂

 


Po návratu z rozhledny jsme vyjeli přímo na Orlickou přehradu a pokračovali v jejím obdivu. Řeknu vám, ze shora je ten pohled taky něco. Autem jsme ji pak přejeli a pokračovali na zámek Orlík. Ten nás všechny ohromil. A s ním i obrovský zámecký park. Na celém území zámku je vidět, že o něj někdo pečuje. Vše je upravené, čisté a zachovalé. Je součástí majetku rodiny Schwarzenbergových. No kdyby dostal Karel trest domácího vězení, asi by mu to zas tak nevadilo. 😀


Pro mě je to zatím nejhezčí zámek, který jsem viděla. Atmosféru mu totiž dodává i vodní nádrž, která ho obklopuje. Za prohlídku stojí i hrobka, která je od zámku vzdálená přes 1 km. Ani ve snu by mě nenapadlo, že ji budu někomu tak závidět. Ale nestavěly se dřív hrobky vlastně hlavně pro to, aby se obdivovaly?

No a pokud vám zbude čas, jeďte se vykoupat na nejbližší pláž. To přece k Orlíku patří snad ze všeho nejvíc! 🙂

Tak zase příště, N.