Happy birthday to me

Rok se s rokem sešel a já už měla zase narozeniny. Nejdřív jsem si říkala, jak je číslo 21 hrozný, a že už mi vlastně táhne na 30, ale táta mě uklidnil, že když je 21, tak přece „voko“ bere.


Den narozenin si vždycky hrozně užívám. Od rána vám zvoní mobil, na zdi máte příspěvků, jak nikdy a samozřejmě nechybí ani osobní gratulace. Jednou v roce si tak můžete připadat jak hvězda. Ale hlavně si právě díky všem gratulacím vždy připomenu, kolik už vlastně znám lidí, a co jsem se všema už ve svém životě zažila. A to na narozeninách miluju asi nejvíc. Dárky mi sice dělají radost (VŽDYCKY), ale není to zdaleka to nejlepší. Co u mě vyhrává, je strávit tenhle den s nejbližšími a nejlépe i s nějakým dobrým jídlem. 😀 Jako třeba letos. Se svojí milovanou ségrou jsem byla na sushi v COA a pak na drinku. O drinku jsem sice předtím nemluvila, ale i ten k tomu patří. No luxusnější Margaritu jako v Las adelitas jsem neměla, ale o tom třeba jindy.

Za 21 let se toho změnilo už hodně. Třeba to, že si k narozeninám místo hadrů přeju boty do práce. Achjo, kam ten svět spěje. A občas si vážně přijdu jako stařena. Třeba minulý víkend jsem byla s kamarádkami na malém festivalu. Po cestě jsme mlčky poslouchaly Impuls a místo propařené noci jsme se už v 11hod večer těšily do postele a všechny nadávaly, jak jsme unavené. A to zdaleka nebylo jediné, na co jsme si stěžovaly. Zjistila jsem, že nejenom já už vyměním diskotéku za večer u telky, ale taky mi došlo, že na tom vlastně není nic špatného. Všechny už máme jiné povinnosti, než v době, kdy nám bylo 15. Buď studujeme, pracujeme, nebo máme na starost domácnost. A někdy už jsou ve hře i zásnuby. Zkrátka už prostě nejsme děti, které řeší jen to, s čím si budou hrát.

Já ale měla dětství super. Buď jsem byla u babičky na vesnici, kde jsem byla od rána do večera venku s kamarády,  nebo u holek na koních, kde jsem se naučila tvrdý práci. Haha. Od jízdy na koni až po vykydání výběhu nebo pomáhání se senem. To byla panečku škola. Tam bych poslala dnešní mladou generaci. Jak tak na to koukám, budu asi strašný důchodce. 😀


Čas sice utíká tak rychle jako Usain Bolt, ale když si život i přes všechny povinnosti stíháte i užívat, máte kolem sebe jenom super lidi a děláte to, co vás baví, nebo co vás naplňuje, vem to čert. Důležitý je si jednou říct: „JO, TEN ŽIVOT STÁL ZA TO“!

Vaše, už skoro stará N.