INDONÉSIE / 4. ČÁST

Processed with VSCO with a5 preset

Zase je zamnou další týden a zase jsem toho tolik zažila! První tři dny patřily návštěvám zdejších  podniků. Zjistila jsem, jak pracná je výroba tofu, ochutnala čerstvé sójové mléko, zkusila jsem si batikování a vyslechla si příběh skvělé ženy, která šije ručně dělané deky. Jo a jednu jsem pořídila pro svojí „host family“. Po tom, co semnou Dewi musela spát pod jednou dekou jsem usoudila, že je to dar, který se hodí. A hlavně – ručně dělaná deka za 500 CZK? No nech to tam… 😀

V úterý jsme byli pozvaní na večeři s Vláďou, teda s vládou! Představovala jsem si tajnou akci s některými ministry v lepší restauraci a ostrahou. Málem jsem si připravila i řeč! Ještě, že jsem to neudělala. Akce se konala ve velkém, luxusním hotelu, do kterého bylo pozvaných dalších 100 000 lidí. Proběhlo vystoupení taneční skupiny, mnoho zpěváků, módní přehlídka a nespočet dlouhých řečí členů vlády. Ale jídlo ušlo. 😀 Jen to někdo zase přehnal s klimatizací, a tak v sále byla větší zima, než u nás v zimě.

Poslední pracovní den jsem musela navštívit ředitelnu. A to ne proto, že bych snad něco provedla, ale byla jsem společně s dalšími třemi dobrovolníky vybrána jakožto reprezentant projektu. Ano, ano, šlo o další velice vážnou záležitost, která ale, jak jsem půl hodiny po skončení zjistila, dopadla velice dobře. Řekněme, že na oslavu, jsem si zajela do „DUNKIN DONUTS“. No jako na potvoru měli zrovna akci buy 6 get 6. Vesele jsem odjížděla s 12 donuty v kapse a doma si je s pocitem vítězství pořádně vychutnala. Všechny? Jasně, že ne! 😀

A obžérství pokračovalo i večer. Barbecue party!!! Nacpala jsem se tak, že jsem se málem při cestě domů neudržela na skútru. Teď mi došlo, že jsem použila slovo „party“. Tak jinak… Barbecue posezení!!! 😀 Překonala jsem se a odjížděla AŽ v půl 10 večer. A to i přesto, že mě druhý den čekalo brzké vstávání.

V plánu jsme totiž měli dvoudenní výlet k moři. Pronajali jsme si autobus, který nás dovezl k pláži, později i loď, která nás dopravila na ostrov. Spali jsme u hodných lidí v jejich vlastním domě. Většina z nás chytla skvělé místo na zemi, bez deky, se spoustou komárů. Bolestmi jsem se budila každé dvě hodiny. A řeknu Vám, není moc příjemné když se probudíte a ve světle zahlédnete stín krys. Nemluvě o miliardě ještěrek. Naštěstí v domě byla v celku pěkná koupelna s kýblem a hlavně s čistou vodou! Záchod sice turecký, ale na dva dny dobrý.

Další den ráno nás na ostrově uvěznil pěkný chcanec. Jak by řekli muslimové „Bůh si nepřeje, abychom vyjeli na moře“. Naštěstí si to potom rozmyslel a pustil nás. Moře bylo po dešti pěkně rozbouřené. V malé loďce to s námi házelo ze strany na stranu a já se uklidňovala jenom tím, že jestli se převrátíme, budu mít alespoň hustý příběh na blog. 😀 Naštěstí se nic takového nekonalo a my přesně tak, jak bylo v plánu dorazili na jiný ostrov. Konečně další nádhera! Opuštěný ostrov s úžasně průzračným mořem a příjemným pískem. Jenže pak jsem se ohlédla na břeh. Všude samé odpadky. Fuj! Když jsem později viděla řidiče loďky, jak při jejím úklidu vyhazuje odpadky jen tak do moře, pochopila jsem proč.

Krátká rekapitulace – potápěla jsem se, jedla dva dny pouze sušenky a instantní nudle (nic jiného nebylo k dostání), vyfotila se s tisícem místních na jejich žádost, schytala pár štípanců, spala na zemi, málem se utopila a užila si pár hodin v opravdovém ráji.

Jaký je plán na příští víkend? 😀

Pusu, N.

Processed with VSCO with a5 preset

Processed with VSCO with hb1 preset

Processed with VSCO with f2 preset

Processed with VSCO with a5 preset

Processed with VSCO with f2 preset

Processed with VSCO with p5 preset