II. MONTENEGRO TRIP – JAK JSME MÁLEM NEMĚLI KDE SPÁT

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Když jedete na dobrodružnější dovolenou, moc dnů na válení u moře nemáte. Nicméně náš druhý den mezi ně měl patřit. O to větší bylo zklamání, když jsme se ráno vzbudili do šíleného větru. Sluníčko ale naštěstí svítilo, tak jsme se rozhodli začít se sportem s nadějí, že do té doby se snad počasí umoudří. Já si šla zaběhat. Cesta po pobřeží byla nádherná.  Potom jsme si s Ingrid daly ještě cvičení na TRX. Ani v poledne počasí nebylo lepší, tak jsme vyrazili směr přístav, kde jsme se nalodili na loď směr ostrov Korčula.

Korčula je krásné město, plné úzkých uliček a pro maniaka do focení jak dělané. Možná i kvůli mně a mému půlhodinovému stavění na každém místě, jsme na ostrově strávili několik hodin. Byli bychom tam ještě teď, kdyby nás nechytl neskutečný vítr, ve kterém se ani nedalo jít. Řeknu vám, šaty na takovéhle akce nejsou to nejlepší. Byla jsem jak Marilyn, jen kdybych si bývala vzala víc sexy prádlo a ne to s nápisem have fun 😀 Pak přišel i déšť a já konečně využila svojí igelitovou pláštěnku alias správný turista. A děkuju za ní, protože se spustil tak šílený déšť, který s kombinací s větrem byl fakt síla. Představa, že jdu na loď mi neudělala dobře. Naštěstí to nebylo tak hrozné, jak jsem myslela.

To pravé dobrodrůžo přišlo až ve chvíli, kdy jsme dojeli ke stanům. Měli jsme štěstí – stany stály a neulítly. V což jsme původně ani nedoufali. Horší bylo, že vše skončilo skoro pod vodou, věci lítaly sem a tam a musím říct, že jsme nebyli daleko od toho se sbalit a jet do hotelu. Noc jsme nakonec přečkali. Všech nás šest večeřelo ve stanu a byli jsme jak děti, které se na tajňáka sejdou a pijou kolu s vínem 😀

Tenhle článek píšu později, než jsem chtěla, ale chápejte. V té situaci se to nedalo. Každopádně už teď vám můžu říct, že další den ještě přitvrdilo. A ne kvůli počasí…. Počkejte si.

 

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA