Plesová sezóna – be a princess for one night!

A je to tady. Plesová sezóna začíná! Já plesy miluju. Hlavně to, jak se všichni „načančají“ a to neuvěřitelné množství krásných šatů na jednom místě.  Dámy se na plesový večer připravují klidně i celý den a to jen proto, aby večer pár hodin zářily. No není na tom něco kouzelného?

Když mi přítel oznámil, že jdeme na Reprezentační ples hl. m. Prahy, nejdřív jsem radost neměla. Proč? Oznámil mi to pouhé tři dny před konáním plesu. Přijde vám to jako fůra času na přípravu? Pro někoho možná. Ale vzhledem k tomu, že se  jednalo o velkou událost, „koktejlky“ tentokrát nepřipadaly v úvahu. Situace si vyžadovala dlouhé šaty. A já neměla na shánění šatů vůbec čas. Kromě práce mě totiž v sobotu čekala ještě zkouška ve škole. (Ano,
 v sobotu!!). Tohle jsou přesně ty chvíle, kdy závidím mužům – stačí jim doma jeden oblek, jeden smoking, občas dokoupí kravatu v jiné barvě, aby se neřeklo, a mají vystaráno. 
Od začátku jsem měla ve výběru šatů jasno ve dvou věcech – chci si šaty půjčit (koupě by vyšla děsně draho a já tenhle druh šatů moc nevyužiji) a chci šaty co nejjemnější, bez ozdob, volánků a široké spodničky. Naštěstí jsem objevila salon SAN VERITA. Tam jsem si hned při první návštěvě vybrala. (Takže salon doporučuji a to nejen z toho důvodu, že mi zachránil „život“). A upřímně můžu říct, že jsem si tam připadala jako ve filmu. Především jako v tom o svatbách. Představte si tu místnost s gauči, kde sedí družičky (v mém případě odborná porota) a obrovská šatna, kde si zkoušíte šaty za pomoci slečny ze salónu. Mimochodem slečna, která nám s výběrem pomáhala byla hrozně milá, statečně trpěla mé neohrabané „vsoukávání se“ do šatů a šaty mi zkrátila do druhého dne, takže jí patří mé velké DÍKY. 
Výběrem šatů pro mě příprava až do soboty skončila.
V sobotu po návratu z (naštěstí úspěšně) složené zkoušky, jsem se dala do příprav. Makeup jsem vzhledem ke světlým šatům zvolila v jemných odstínech. Světle růžová víčka jsem vystínovala šedivým stínem, přidala jsem růžovou rtěnku a bylo vlastně hotovo. Přemýšlela jsem chvíli o kouřovém líčení, ale přijde mi, že vzhledem k tomu, že mám světlé oči a blond vlasy, tak mi tenhle druh líčení moc nesluší. Přijdu si pak strašně zmalovaná.
Vlasy jsem si natočila kulmou a asi tak na hodinku zafixovala pinetkami, aby lokny vychladly a pak hezky držely celý večer. Až teprve po rozpuštění jsem začala vymýšlet, co s nimi provedu a jak je upravím. Nakonec jsem zvolila to, co vidíte na fotkách. Nechala jsem dva pramínky vpředu u obličeje a zbytek jsem stáhla dozadu do takové spirálky. Vše jen za pomocí pinetek. Bála jsem se, aby se mi to večer nerozpustilo, ale lak na vlasy to jistil výborně.
Ples se konal v Obecním domě a já se hned po příjezdu cítila jak Hollywoodská hvězda. A to z toho důvodu, že jsme dovnitř vcházeli po červeném koberci osvětleni reflektory (na to bych si zvykla hned). Po usazení v sále jsem byla úplně uchvácená těmi prostory. Jsou nádherné!! Když jsem se konečně mohla soustředit na něco jiného než na místnost, zjistila jsem, že naproti mně sedí pan Špaček – odborník na etiketu. A sakra…. Jeho knížku mám doma, ale nějak mě nenapadlo, si ji před plesem prostudovat. Naštěstí se faux pas nekonalo, juhůůů. 
Mimo program v hlavním sále, který obsahoval všemožná taneční a hudební vstoupení, jsme se ještě mohli nechat vyfotit na červeném koberci se sochou Oskara. Odvážnější si mohli zkusit, jaké to je, když vyhrajete Oskara a musíte pronést děkovnou řeč. Upřímně při tom jsem se pobavila nejvíc. Moderátor vyhlásí kategorii ve které jste zvítězili a v tu chvíli následoval váš předstíraný překvapený výraz (u některých, které jsem zapsala na listinu vítězů bez jejich vědomí, byl ten překvapený výraz opravdu skutečný) a už jste za bouřlivého jásotu šplhali ke stolečku, kde jste měli pronést děkovnou řeč. 
A shrnutí celého večera? Dokonalost. Celou dobu jsem se skvěle bavila, šaty měly (díky bohu, po tom shonu) také úspěch. Jediné, co mi malinko kazilo večer byla vlečka. Neustále mi na ni někdo šlapal, nebo jsem si na ni šlapala sama a hrozilo mi přizabití na schodech. Ale zase za ten efekt vlajících šatů při chůzi to stálo. Holt pro krásu se musí trpět. Mimochodem speciální poděkování patří kamarádovi, který se dobrovolně stal nosičem mé vlečky. DÍKY!! 
Další ples, který mám zatím naplánovaný, je maturitní ples mojí milované sestřičky. Ten je ale až v březnu, takže na výběr šatů mám pro tentokrát času dost. Mimochodem vybrala si šaty ve stejném salónu. A už teď můžu prozradit, že jsou nádherné! 
Plesům zdar!!
S.

makeup

                   
Na plese jsem se potkala s Míšou a představte si to – měla šaty ze stejného salónu.