DeliFest 2014

Znáte takový ten pocit, když příjde
víkend, vy se ráno probudíte a máte chut` něco podniknout? Žádný nákupy ani
válení se v posteli (který by přece jenom taky nebylo špatný…), ale něco
jiného. Mě takhle nálada čas od času chytne a pak příjde už jen (to nejdůležitější
asi) otázka, co teda podniknout? S přicházejícím podzimem se to dokonce
stupňuje. Někoho to táhne ven na jaře a v létě, ale na podzimu venku taky něco
je. Všechno padající listí, tolik barev, mně to příjde přímo kouzelný. Ano, je
tady problém „Vždyť je zima!“. Stačí ale pěkný svetr, huňatá šála a
hned je vám tepleji. Přesně taková „dobrodružná“ nálada nás chytla
minulý víkend. Nemusely jsme hledat dlouho a zjistily jsme, že v Havlíčkových
sadech (nebo taky Grébovka) se pořádá druhý termín Delifestu. 

Nepřemýšlely jsme
dlouho a dohodly se na neděli (abychom v sobotu měly čas ještě na to válení, že
ehm…). Nevím jestli je vám Delifest známý, ale určitě bude většině alespoň
povědomý. Je to festival jídla (něco přesně pro nás) a kultury. Celkově budou
tři termíny. Každý z nich má v tématu jiné země. V červnu to byla Itálie, ted`
Francie a příští měsíc to bude Commonwealth. Pokaždé můžete ochutnat různý
dobroty typické pro danou zemi a ještě si k tomu poslechnout nějakou hudbu, až po shlédnutí nějakého představení pro děti (nebudeme předstírat, že do dílny s
cupcakama pro děti jsme se nesnažily taky zapojit, ale kdo to kdy nezkoušel,
že?).
Grébovka je jedním z nejhezčích parků v
Praze a jedním z mých vůbec nejoblíbenějších. Když už jsme tam byly, tak jsme
si řekly, že bychom konečně mohly nafotit (kromě všech těch sýrů a ciderů
kolem, který jsou nakonec možná víc fotogenický než my) i naše outfity. Ty ale
uvidíte až v dalších článcích.
Teď už ale k samotnému festival. Co
všechno jsme teda ochutnaly? I když vše spojené s Francií zní tak nějak ladně a
elegantně, nejsem si jistá, jestli jsme to vždy zvládly  Zkuste si
jíst mušle, když vás u toho někdo fotí/natáčí a ještě u toho vypadat dobře. Ano, opět mi skončilo jídlo na oblečení. Kdo mě zná, chápe. A pokud vám to nedělá
problém, tak jste holt profíci.
Francie je jednou z mých oblíbených zemí. Možná to bude tím, že tam mám i rodinu, no ale nebudu o sobě všechno
prozrazovat. Každopádně na festivalu bylo na výběr PLNO dobrot. My jsme
ochutnaly sice jen pár, ale myslím, že to i tak stačilo. Od Raclette toustu,
pečených brambor, mušlí až po cider, víno a creme brulee. Když na to koukám
vedle sebe napsaný, docela se divím, že nám pak z těch „zvláštních“
spojení nebylo ani trochu špatně. Bohužel jsme v tom závalu
euforie, a co si budeme povídat, naše šťastné chuťové buňky nám trochu zamlžily
mozky, nestihly všechno vyfotit. Ehm, trochu chabá výmluva. Prostě jsme se
nemohly dočkat až to všechno ochutnáme a focení šlo stranou. Pár fotek přece
jenom vzniklo. Ano můj foťák, který z toho ještě teď nevychladl, vedle mě
nadává „Pár fotek, myslíš 300?!“ Pokusily jsme se dokonce natočit i
video, kde je toho vidět trochu víc `(tím nemyslím „víc“, chápete
ne?). 
Festival jsme si rozhodně užily, odcházely
jsme s plnými bříšky a hlavně s bolavými tvářemi od všeho smíchu. Takže
„Commonwealth, here we come“ (pardon,ale musela
jsem). Těšíme se!

Video:
https://www.youtube.com/watch?v=q8oP_fEyctU

H.

A co vy a festivaly jídla? Byly jste, znáte? Piště do komentářů.